Když jsme spolu telefonicky domlouvali tento rozhovor, zastihl jsem vás v Polsku. Souvisela vaše návštěva s africkým morem prasat?

Do určité míry ano, ale šlo o cestu naplánovanou již delší dobu. Zajímalo mě, jak v Polsku řeší problém s africkým morem prasat v pásmech kolem zamořených oblastí, kde se nákaza vyskytuje delší dobu. Tamní myslivci mají v těchto pásmech povolen lov černé zvěře, ale úlovky z nich nesmějí odvézt, dokud nejsou vyšetřeny a není znám výsledek vyšetření. Myslivecké spolky si tam postupně pořizují chladírenské boxy se zázemím pro odběr vzorků z ulovené zvěře a využívají je. Jakmile dostanou zprávu, že výsledek vyšetření na africký mor prasat je negativní, zvěřina je uvolněna k dalšímu využití, ale jen v dané oblasti. Odtamtud nesmí odejít. Firma, která dodává chladírenská zařízení v Polsku, do Německa a na Slovensko, se informovala o možnostech jejich využití u nás.

Můžete vysvětlit hlavní argumenty vedoucí k zákazu lovu černé zvěře v zamořené oblasti u nás, tedy v okrese Zlín?

Z odborných zkušeností z různých oblastí v Evropě, kde mor mají, jednoznačně vyplývá, že pokud nejsou pečlivě a do všech detailů připravena veškerá hygienická opatření a pravidla pro nakládání s úlovky, a to zatím u nás nemáme, hrozí v případě povolení lovu rozšíření nákazy lovci do dalších oblastí. Kromě toho je v legislativě EU uvedeno, že v případě vzniku nákazy se vyhlásí zamořená oblast, kde je zakázán lov a přikrmování zvěře. Takže i kdybychom chtěli lovit, možné to není. Momentálně je zpracováván Program eradikace nákazy afrického moru prasat, který bude kromě jiného řešit, za jakých okolností by bylo možné lovit i v zamořeném území. Vzhledem k tomu, že se nákaza zatím udržuje v relativně malém ohnisku, mohlo by někoho napadnout, že by bylo jednoduché vyrazit tam a všechny divočáky vystřílet. To by se ale stoprocentně nepovedlo, z tělních tekutin infikované postřelené zvěře by se vir dostal do prostředí, zvěř by odcházela jinam a nákaza by se šířila. Ukazuje se, že to, že jsme danou oblast nechali v klidu, mělo pro nešíření nákazy zásadní význam. Naopak podporujeme intenzivní lov mimo tuto oblast, aby se pokud možno co nejvíce snížily současné vysoké stavy černé zvěře.

Můžete přiblížit strukturu nalezené uhynulé zvěře?

Byly nalezeny bachyně, lončáci a selata, přičemž kadávery pozitivní na africký mor jsou jak čerstvé, tedy z poslední doby, tak staršího data, v různém stupni rozkladu. Vypadá to, že nákaza byla do oblasti zavlečena před 10. červnem. Čerstvé padliny svědčí o tom, že je „živá".

Některé myslivce zaujal poměrně vysoký počet nalezené uhynulé černé zvěře, u níž nebyl mor prokázán. Co bylo příčinou těchto úhynů?
Příčin je více – úhyn po střetu s dopravním prostředkem, následkem postřelení atd. U jednoho kusu se příčinu nepodařilo odhalit, protože kadáver byl již ve vysokém stupni rozkladu.

Jak je v současné době zamořená oblast monitorována? Jsou tam pozorováni živí divočáci?

Podle informací chovatelů a z leteckých záběrů jsou vidět vyleželá místa a vyšlapané „chodby" v porostech nesklizených plodin. Na části polí v „ohnisku" proběhla sklizeň a měli jsme obavy, že tam najdeme větší množství kadáverů. To se ale nestalo. Jsme v kontaktu s místními myslivci, dáváme dohromady údaje o stavech zvěře, o úlovcích z uplynulých let, zohledňujeme počty nalezených kadáverů, snažíme se udělat si obrázek o tom, kolik černé zvěře by v oblasti mohlo ještě být. Sbíráme poznatky z okolí zamořené oblasti, kde je možné vnadit a lovit, takže po určité době se budeme moci věnovat třeba tomu, proč se v některé honitbě loví více, zatímco v jiné, avšak srovnatelné, méně.

Vraťme se k otázce povolení lovu v zamořené oblasti. Co je v této souvislosti potřeba vyřešit, aby mohlo být vydáno?

Je naprosto nezbytné mít do nejmenšího detailu vyřešené nakládání s úlovky a jejich soustřeďování do kafilerních boxů. Jakákoliv manipulace s divočáky ulovenými v této oblasti, jako je vyvrhování a odvoz domů k lovci, je nepřípustná. A pokud se neprovede řádná dezinfekce vozidla a všeho, co přišlo s uloveným divočákem do kontaktu, hrozí další šíření nákazy. Je potřeba dořešit celý tento systém opatření.

V souvislosti s intenzivním lovem zvěře v zóně kolem ohniska se uvádí, že stát bude lovcům vyplácet zástřelné 1000 korun za uloveného divočáka...

V oblasti s intenzivním lovem se vyplácí zástřelné 1000 Kč, a to na základě předložení vzorků z divočáka a vyplnění a odevzdání objednávky vyšetření na místně příslušnou krajskou veterinární správu i její inspektoráty v okresech. Zvěřinu si lovec může ponechat. K tomu, aby bylo možné tento systém zrealizovat, však bylo nejprve nutné vyhlásit mimořádná veterinární opatření, v nichž je to zakotveno. Jinak by nešlo uvolnit finance potřebné na vše, co s bojem s africkým morem prasat souvisí.

Kdo rozhodl o výši zástřelného 1000 Kč v zóně s intenzivním lovem?

Ministerstvo zemědělství, bude to publikováno v metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace. Peníze půjdou ze státního rozpočtu, ale vyplácet je bude Státní veterinární správa. Co zatím není doladěno, jsou náhrady za divočáky ulovené v zamořené oblasti, tedy v okrese Zlín, poté, co se povolí jejich lov. Tyto divočáky budou lovci muset odevzdávat celé. Lovec dostane zástřelné 1000 Kč a k tomu náhradu za odevzdaného divočáka. Legislativa nic takového neřeší, takže se to bude muset stanovit opět cestou mimořádných veterinárních opatření. Zatím se stále ještě diskutuje o způsobu výpočtu náhrad – jestli to bude podle hmotnosti uloveného divočáka a výkupní ceny za kilogram zvěřiny, nebo jako paušál. Tuto otázku řeší především Ministerstvo zemědělství.

Kdy by mohl být Program eradikace nákazy afrického moru prasat hotový?

V zájmu všech zainteresovaných je, aby to bylo co nejdříve. Legislativa stanovuje na jeho přípravu 90 dní od zjištění pozitivního nálezu a Evropská komise má dalších 90 dnů na to, aby ho schválila. Komise ho musí nejprve odsouhlasit, aby mohla spolufinancovat opatření, která tam jsou. Jakmile bude program schválen, budeme moci požádat o finanční podporu kvůli zvýšeným nákladům za odběry vzorků, laboratorní vyšetření atd. A také vydáme speciální mimořádné veterinární opatření, které bude specifikovat podmínky lovu a zacházení s úlovky v zamořeném pásmu.

Blíží se žně, které situaci v zamořené oblasti a jejím okolí mohou zásadně ovlivnit, neboť divočáci se budou stěhovat ze sklizených polí do lesů. Jak chcete řešit tuto otázku?

Tento problém si velmi dobře uvědomujeme. Víme, že pole, v nichž jsou divočáci zataženi, zatím „stojí", ale jakmile budou posekána, zvěř bude mít tendenci odcházet jinam, což je pro nás z hlediska zabránění dalšímu šíření nákazy špatné. Naší snahou je udržet divočáky v zamořené oblasti tam, kde dosud jsou, tedy v polích. Již proběhla jednání mezi námi a odborem zemědělských komodit Ministerstva zemědělství, který by měl následně jednat se zemědělci ze Zlínska o tom, aby za domluvenou náhradu nesklízeli na svých pozemcích a zvěř tam zůstala. Nevidím důvod, proč by v těchto porostech nemohl být někdy později, po schválení eradikačního programu, umožněn společný lov černé zvěře za účasti nás, ale i policie, která by zajistila, aby se do oblasti nedostali civilisté. Cílem by bylo intenzivním způsobem co nejrychleji srazit stavy zvěře na absolutní minimum. O všech možnostech a aspektech lovu diskutujeme s myslivci, kteří nám přinášejí své argumenty. Společně hledáme cesty, jak minimalizovat hrozbu šíření nákazy a přitom snížit stavy černé zvěře.

Médii prolétla informace, že Státní veterinární správa podala v souvislosti se zavlečením nákazy afrického moru prasat na Zlínsko trestní oznámení na neznámého pachatele. Máte nějaké vysvětlení, jak k tomu mohlo dojít?

Hypotézy jsou různé – od divokých až po reálné. Možných způsobů, jak se k nám nákaza dostala, je mnoho. Ze vzorků z uhynulých pozitivních divočáků se zjistilo jen to, že jde o stejný vir, který je v Polsku a Pobaltí, dál se to nedá specifikovat. V okolních státech se africký mor prasat s výjimkou Polska (ale v jeho případě jde o velmi vzdálené oblasti) nevyskytuje, takže je jisté, že nákaza se k nám nedostala přirozenou cestou a byla přenesena člověkem. Trestní oznámení jsme podali hlavně kvůli tomu, abychom se pokusili zjistit původce a mohli se z toho poučit.

Okres Zlín je hraničním okresem se Slovenskem, v jehož západní části jsou vysoké stavy černé zvěře. Jaká opatření byla v souvislosti s výskytem afrického moru prasat přijata tam?

Slovenští kolegové dosud monitorovali především svoji hranici s Ukrajinou, odkud hrozí příchod nákazy. Nyní nastala nová situace, takže zavedli monitoring i v příhraniční oblasti s Českou republikou.

Jak reagovala na nastalou situaci Evropská unie? Do června letošního roku byl africký mor prasat přece jen o několik set kilometrů dál od středu Evropy s mnoha intenzivními chovy domácích prasat a vysokými stavy černé zvěře...

Samozřejmě je vidět, že si všichni naplno uvědomují obrovské riziko velmi rychlého přenosu do dalšího státu. My nyní sloužíme jako příklad toho, že ačkoliv jsme nezanedbali předepsaná preventivní ochranná opatření, v ničem nepochybili a nic neopomněli, nákaza se k nám přesto dostala. V současnosti probíhají intenzivní jednání v Evropské komisi i na dalších úrovních s cílem zabránit jejímu dalšímu šíření.

Co bude v tomto ohledu hrát hlavní roli?

Jsou dva hlavní problémy: nadmíru početná populace černé zvěře a volný pohyb osob v přírodě. To, že divočáků je přespříliš a jsou s tím spojeny různé potíže, bez ohledu na výskyt afrického moru prasat, je dlouhodobě známo. Vysoké stavy zvěře přispívají ke snadnému šíření nákazy. Kdybychom měli divočáků podstatně méně než dnes, situace by byla o něco jednodušší. Česká republika se svými současnými stavy divočáků je doslova živnou půdou pro šíření moru. Husté osídlení a pohyb osob v přírodě vše ztěžuje. Oplotit okres Zlín a zavést na jeho území opatření, jak po tom někteří lidé volají, je však z mnoha důvodů nereálné.

Státní veterinární správa vydala v souvislosti s africkým morem prasat několik mimořádných veterinárních opatření, kterými umožnila například lov zvěře způsoby zakázanými zákonem o myslivosti. Jaký je vztah těchto opatření a zákona?

Mimořádná veterinární opatření jsou souborem konkrétních nařízení a omezení nezbytných k ochraně zdraví zvířat a lidí a jsou nadřazena zákonu o myslivosti. V současné době připravujeme další, která změní ta již vydaná.

Opatření obsahují nařízení a současně sankce za jejich neplnění. Jak se bude kontrolovat, zda uživatelé honiteb nařízení plní?

Na jedné straně jsou pozitivní motivační prvky, jako je zástřelné, a na straně druhé máme sankce, přičemž jejich ukládání vyplývá ze znění opatření. Můžu zmínit například to, že pokud by se zjistilo, že někdo ulovil divočáka, ale nepředložil vzorky, dostal by pokutu.

Když budeme hovořit o pozitivní motivaci k lovu černé zvěře v zóně intenzivního lovu, za motivační prvek by se určitě dalo považovat i zajištění chladírenských boxů pro myslivce, kteří takovými zařízeními nedisponují, a tudíž jsou svým způsobem při lovu „hendikepováni" – v případě ulovení více divočáků v krátkém časovém úseku nemají možnost je uskladnit do doby, než obdrží výsledek vyšetření na africký mor prasat. Dokážete si přestavit, že by jim stát vyšel třeba prostřednictvím vaší organizace vstříc například dočasným poskytnutím prostor pro uskladnění zvěřiny?

To je určitě zajímavá otázka k diskusi o formách motivace k lovu. Pokud by bylo v mimořádných veterinárních opatřeních napsáno, že úlovek musí být například po nějakou dobu uchován v určité vzdálenosti od místa ulovení nebo že uživatel honitby musí být vybaven určitým zařízením, tak by šlo některé náklady s tím spojené nebo jejich část uhradit. Když byl v Polsku v roce 2016 umožněn v nárazníkových zónách kolem zamořených oblastí lov divočáků, začala EU přispívat myslivcům na zakoupení potřebných zařízení. My jsme zatím něco podobného v nařízeních pro pásmo intenzivního lovu nestanovili, ale diskutujeme o tom. V nárazníkové zóně platí, že lovec po odevzdání předepsaných vzorků může se zvěřinou volně nakládat. Každopádně počítáme s tím, že po povolení lovu v zamořené oblasti bude nutné zajistit vše potřebné – kontejnery, dezinfekci, služby asanačních podniků atd. Nicméně co se týče rozhodnutí o případných nákupech chladírenských zařízení a jejich zapůjčování myslivcům, jde o záležitost, kterou by mělo řešit Ministerstvo zemědělství jakožto náš nadřízený orgán.

V souvislosti s intenzivním lovem se příliš nemluví o lovu odchytem, který je, pokud se provádí dobře, velmi efektivní. Neuvažovali jste například o tom, že by v rámci mimořádných veterinárních opatření byla státem zakoupena odchytová zařízení, která by se v zóně intenzivního lovu předávala uživatelům honiteb a dostali by nařízeno jejich používání?

Teoreticky lze nařídit vše. Bylo by hezké, kdyby měl každý uživatel honitby nařízeno používat odchytové zařízení. Ale pro to by musela být shoda a někdo by musel vydat příslušné rozhodnutí. V současnosti mohou uživatelé honiteb získat od státu dotaci na pořízení odchytového zařízení, která pokryje významnou část nákladů. My jsme jim naším mimořádným veterinárním opatřením podstatně zjednodušili lov v těchto zařízeních, čímž jsme tento způsob lovu podpořili. Nyní je na dalších subjektech, jako jsou Ministerstvo zemědělství nebo ČMMJ, aby „tlačily" na uživatele honiteb kvůli používání odchytových zařízení.

Co byste chtěl vzkázat čtenářům Světa myslivosti v souvislosti se situací s africkým morem prasat, do které jsme se dostali?

Africký mor prasat je u nás problém spojený především s populací černé zvěře a představuje obrovskou hrozbu pro chovy prasete domácího. Aktivity těch, kteří mají s uvedenými činnostmi co do činění, tedy myslivců a chovatelů prasat, jsou ve vysokém ohrožení. Státní veterinární správa má povinnost pomáhat, může různé věci umožnit, jiné zakázat, nastavit podmínky, ale následky případného rozšíření nákazy ponesou především zmíněné skupiny – myslivci a chovatelé prasat. Je tudíž potřeba, aby všichni, kteří mohou situaci pozitivně ovlivnit, k tomu aktivně přistoupili a choroba se nerozšířila do zbytku republiky. To je potřeba si uvědomit. Jestliže se myslivci budou chovat laxně a tvrdit, že jde o problém, který musejí řešit hlavně veterináři, tak my ho samozřejmě řešit budeme, ale oni se sami dobrovolně připraví o možnost přispět k boji s nákazou a v konečném důsledku o černou zvěř. Situace je závažná a je třeba, abychom společně hledali cesty k jejímu řešení, a ne se trumfovali v katastrofických předpovědích, kam všude se mor rozšíří.

Děkuji za rozhovor.
David Vaca

Pozn. red.: Rozhovor byl veden dne 14. července 2017 a nejsou v něm tudíž zohledněny události, které se staly v následujících dnech, především vydání dalších mimořádných veterinárních opatření.