Policejní odstřelovači na lovu černé zvěře v ohnisku nákazy AMP

Policejní odstřelovači ulovili během čtyř týdnů (od 16. 10. do 12. 11. 2017) v ohnisku nákazy africkým morem prasat (AMP) na Zlínsku celkem 68 kusů černé zvěře. Informaci o tom, jak lov probíhá, přineslo listopadové číslo Světa myslivosti, v němž byl zveřejněn korespondenční rozhovor s plk. Martinem Hrinkem, ředitelem služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky.

Od pondělí 16. října tohoto roku se do lovu černé zvěře v ohnisku nákazy AMP na Zlínsku zapojili odstřelovači Policie České republiky. Podle MVDr. Petra Kučínského, vedoucího oddělení pro řešení krizových situací Státní veterinární správy, se v ohnisku může pohybovat sto až sto padesát divočáků (informace k 16. říjnu – pozn. red.). Cílem angažování policistů je radikálně snížit jejich počet, než dojde vlivem chrutí k migraci do jiných oblastí, a tím k rozšíření nákazy do dalších okresů. O korespondenční rozhovor, který přiblíží systém lovu policejními odstřelovači, jsme požádali plk. Martina Hrinka, ředitele služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky.

Na základě čeho vláda schválila zapojení policie do lovu černé zvěře na Zlínsku?
Vláda schválila naše zapojení na základě požadavku Ministerstva zemědělství České republiky.

Kolik policistů se na akci podílí a jaký je systém služeb?
Naši odstřelovači přijíždějí na Zlínsko vždy v pondělí a končí ve čtvrtek ráno. Do honiteb vyrážejí se stmíváním a loví v noci, kdy je černá zvěř v pohybu za potravou a přichází na vnadiště. To znamená, že policisté loví tři noci v týdnu. Do týdenního turnusu je zapojeno celkem šestnáct policejních střelců a čtyři policisté, kteří obsluhují vozidlo s termovizí, s jejíž pomocí je sledován pohyb zvěře v krajině.

Můžete přiblížit výzbroj odstřelovačů?
Odstřelovači loví se svými služebními zbraněmi. Jde o pušky značky Sako a jako záložní zbraně mají útočné pušky HK 417. Záleží jen na policistovi, kterou zbraň při lovu použije. Pušky jsou osazeny optikou s možností nočního vidění. Policista má k dispozici i tlumič hluku výstřelu, ale o jeho využití se rozhoduje sám podle okolností při lovu.

Je střelivo dodané firmou Sellier & Bellot běžným loveckým střelivem, nebo jde o nějaké speciální náboje, jak bylo uvedeno v médiích?
Jde o standardní lovecké náboje SB .308 Winchester SP, tudíž o poloplášťové střelivo, které běžně používají myslivci. Policisté musejí zbraně před lovem nastřelovat, protože ve službě používají střelivo s celoplášťovou střelou, a při lovu by mohlo docházet k odchylkám.

Můžete popsat, jak lov probíhá?
Policisté slouží, nebo chcete li, loví, ve dvojici, jak jsou zvyklí ze služby. Oba mají pušky a v prvním turnusu stříleli výhradně z posedů a krytých pozorovatelen. Před lovem dostali mapové podklady s jejich rozkreslením v terénu, aby o sobě věděli a byli informováni, kde kdo čeká. Na lovecká stanoviště v honitbách je vždy zavádějí místně příslušní myslivečtí hospodáři. Posádka vozu s termovizní kamerou hlásí odstřelovačům informace o směru pohybu zvěře, počtu kusů v tlupách atd. Odstřelovači byli před nasazením proškoleni o zásadách lovu, myslivecké etice a také o zdravotních a hygienických postupech.

Kolik divočáků celkem se odstřelovačům podařilo během prvního turnusu (týden od 16. do 22. října – pozn. red.) ulovit a jaká je skladba úlovků?
Během prvního týdne, tedy tří nocí, bylo našimi odstřelovači uloveno jedenáct kusů černé zvěře. Lze očekávat, že v dalším turnusu se úlovek zvýší, protože policisté získají zkušenosti s chováním zvěře, když je v klidu a v pohybu, na vnadišti, po výstřelu atd. Mezi ulovenými kusy máme zejména dospělé jedince o hmotnosti okolo 100 kilogramů, ale i lončáka a dvě selata.

Jak funguje odklízení úlovků?
Policisté po ulovení zvěře označí místo, kde leží zhaslý kus, reflexním sprejem. Úlovek ponechají ležet a vše nahlásí dispečerovi na telefonní číslo, a to včetně souřadnic příslušného místa. Ráno se o vše potřebné postarají pracovníci krajské hygienické stanice.

Můžete uvést, kolik živé černé zvěře v oblasti vaši specialisté během čekaných v průběhu prvního turnusu pozorovali?
Odhaduji okolo 150 kusů.

Děkuji za odpovědi na položené otázky.
David Vaca

Pozn. red.: údaje v rozhovoru platily k 23. říjnu 2017.

Ilustrační foto Jaroslav Vogeltanz

Fakta o AMP

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.

Více o AMP

Aktuální informace pro myslivce

Po více než čtyřech letech byl v České republice dne 1. 12. 2022 potvrzen AMP, a to u uhynulého selete prasete divokého sraženého dopravním prostředkem. Kus byl nalezen v katastrálním území Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji v těsné blízkosti hranic s Polskem.

Okamžitě po potvrzení nebezpečné nákazy vydala SVS v souladu s legislativou ČR i EU mimořádná veterinární opatření směřující k zabránění šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména k zamezení zavlečení AMP do chovů domácích prasat. Bylo vymezeno tzv. pásmo infekce (cca 200 km2) a stanovena opatření v této oblasti.
Mezi zásadní přijatá opatření (SVS/2022/157681-L) kromě okamžitého vymezení pásma infekce na dostatečně velkém území, patří regulace lovu (včetně jeho úplného zákazu v pásmu infekce v počáteční fázi šíření AMP), zákaz krmení a omezení vnadění prasat divokých, nařízení intenzivního vyhledávání a odstraňování kadáverů prasat divokých, vybudování svozných míst a pokračující pasivní monitoring AMP na celém území ČR. Všechna nalezená uhynulá prasata divoká jsou vyšetřována na AMP a likvidována za dodržení přísných podmínek biologické bezpečnosti v asanačním podniku. Odběr vzorků se provádí v asanačním podniku.
Lov prasat divokých bude povolen po poklesu epidemické křivky, lovit ve vymezených pásmech budou moci pouze lovci proškolení SVS o zásadách biologické bezpečnosti při lovu.
Zároveň je chovatelům domácích prasat v pásmu infekce nařízeno provést soupis všech kategorií prasat chovaných na hospodářství a jsou stanovena pravidla biologické bezpečnosti chovů, zejména zamezení kontaktu domácích prasat s prasaty divokými, používání desinfekčních prostředků na vstupech do hospodářství, hlášení úhynů a nemocných prasat s podezřením na AMP, zákaz přemísťování domácích prasat atd. V hospodářstvích s chovem prasat budou realizovány kontroly se zaměřením na dodržování zásad biologické bezpečnosti. Na celém území ČR byl vydán zákaz zkrmování kuchyňských odpadů domácím prasatům. S potvrzeným případem AMP v Libereckém kraji byla od 2. 12. 2022 zrušena oblast s intenzivním lovem prasat divokých.
Zdroj: www.svscr.cz


Více informací

Autor: David Vaca
dot