Apelují proto na všechny zúčastněné, aby se společně pokusili AMP z ČR odstranit. Stále podle jejich názoru existuje dost velká šance k úspěšnému odstranění nákazy, ale při rozšíření zasaženého území bude vše mnohem složitější a dražší. Za hlavní nástroj považují rychlou likvidaci všech prasat na zamořeném území a v jejím okolí.

Konkrétní návrhy Jiřího Kamlera, Radim Plhala, Jakuba Drimaje z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně přinášíme v plném znění:

Co je teď potřeba
- Udržovat prasata v zamořené oblasti
- Aktivně hledat uhynulá prasata
- Rychle likvidovat prasata v zamořené oblasti a jejím okolí
- Vytvořit reálný plán co dál, včetně financí, odpovědnosti, personálního a technického zajištění

Co funguje dobře
- Prasata se zatím drží v zamořené oblasti
- Pole s pšenicí a kukuřicí vylepšují potravu a kryt
- Svoz nalezených uhynulých kusů
- Omezení rušení prasat v červené oblasti

Co funguje s problémy
- Pachový ohradník
- Elektrický ohradník
- Aktivní a systematické vyhledávání uhynulých prasat
- Komunikace mezi odpovědnými úřady a osobami – opatření a návrhy se často až chaoticky mění (režim v zónách, chladicí zařízení, proškolování)

Co nefunguje vůbec
- Chybí jasný plán dalšího postupu, který povede k cíli
- Pole s řepkou – prasatům neslouží ani jako kryt, ani jako zdroj potravy
- Rychlá likvidace zbytku populace v zamořené oblasti – v červené zóně je pořád 50-100 prasat

Naše aktuální návrhy
1. Revidovat zonaci území, aby odpovídalo rozšíření nákazy a odhadovaným migracím prasat.
2. Aktivní systém vyhledávání uhynulých kusů v červené i zelené zóně - to zabezpečí odstraňování nákazy a taky umožní pružně reagovat na případné rozšiřování červené zóny. Pokud je to nařízeno, tak to musí být i kvantifikovatelné a kontrolovatelné.
3. Neprostupně oplotit nejvíce ohrožené části délka max. 12 km plotu. Zatím to je realizovatelné, při rozšíření zamořené oblasti to už nepůjde.
4. Zřízení vnadišť/krmelišť v ohnisku a intenzivní krmení – zabezpečení prostorové a pohybové stability populací a přivyknutí na místa, kde lze následně provádět lov.
5. Okamžité přijetí opatření pro likvidaci zbývajících prasat v centru zamořené oblasti – červená oblast. To není vůbec vyřešeno! Navrhujeme zvážit využití všech metod, jež připadají v úvahu – odstřel, odchyt na vnadištích, vestavěná odchytové zařízení v oplocení, otrávené návnady, nasazení armády. V zamořené oblasti dnes může být již několik prasat, která jsou přenašeči viru a hrozí riziko rozšiřování.
6. Zajištění regulace v potřebné intenzitě v zelené oblasti. Dosavadní finanční motivace myslivcům příliš nefunguje. Už teď by tam mělo být uloveno od začátku nákazy 40 ks na 1000 ha – stejně jako v ohnisku! Prvních 20 ulovených kusů na celý okres Zlín měsíc a půl po vypuknutí nákazy je žalostně málo!
7. Vyřešení komunikačních problémů a přizvání zástupce místních myslivců k jednáním, aby bylo hned jasné, co je reálné a co nebude fungovat. Nařízení a finanční odměny by měly být cíleny na konkrétní výsledky.

Bližší vysvětlení

Selhávající likvidace prasat
- SVS nemá dosud žádný návrh totální likvidace populace prasete divokého v obou zónách zamořené oblasti, ač je jisté, že absolutní depopulace je jedinou cestou eradikace nákazy.
- V zamořené oblasti (zelená zóna) měl již několik týdnů probíhat intenzivní lov. Ten ale prakticky neprobíhá (pouze 33 kusů divočáků na celý okres Zlín – cca 90 honiteb). To svědčí o naprosté nefunkčnosti zvoleného přístupu.
- KVS pro Zlínský kraj schválila pro zelenou zónu přibližně 40 svozových míst s kafilerními boxy, avšak více než 700 proškolených myslivců neplní svůj úkol a lovu prasete divokého se nevěnují – pravidla jsou příliš omezující a prasata musejí nechat likvidovat.
- Jedná se o dodání chladících zařízení a možnost konzumace prasat v zelené zóně. To provází značný chaos.
- Poslední návrhy jsou na zmenšení zelené zóny – myslivci si mohli ponechávat zvěřinu z ulovených kusů. To je hezké, ale musí to schválit Evropská komise, což není jisté, a hlavně to přináší další prodlužování čekání na řešení a čas hraje proti nám. Když budeme čekat, tak se můžeme dočkat toho, že červená zóna bude větší než zelená.

Ohradníky
Pachový je špatně umístěn – často se nachází v bezprostřední blízkosti frekventované silnice pod okolními strmými svahy v nepřehledném prostředí. Takto umístěný pachový ohradník snižuje svoji již tak nízkou efektivitu v zabránění emigrace prasete divokého ze zamořeného území. V návaznosti na špatné umístění došlo v uplynulém období k poničení části pachového ohradníku mechanizací při údržbě zeleně v okolí silnic.
Stejně tak elektrický ohradník je problémový. V nejdůležitějším úseku z pohledu migrace zvěře je umístěn na nesprávné straně silnice, má výpadky funkčnosti a rozběhnuté prase stejně nezastaví.