Myslivci chytili do klecí na Zlínsku 114 prasat, poslední v červnu
Myslivci dosud odchytili do klecí, které od loňského září postupně nainstalovali na Zlínsku kvůli africkému moru prasat, 114 divočáků. Poslední kusy, konkrétně osm selat, se jim podařilo odchytit 20. června v katastru Slušovic. Ze všech odchycených zvířat byl africký mor prasat potvrzen u čtyř. Veterináři povolili provozování 32 odchytových klecí. Stále jsou v terénu, ale někteří myslivci už je mají v neaktivním režimu, řekl dnes ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Klece jsou rozmístěny jak v rizikové oblasti nákazy, která byla lemována elektrickými a pachovými ohradníky, tak i mimo ni. „V roce 2017 bylo do odchytových klecí odchyceno 83 kusů divokých prasat. Z toho uvnitř ohradníků šlo o 32 kusů, z nichž čtyři kusy byly pozitivní. Vně ohradníků nebyl žádný kus pozitivní. Letos bylo do odchytových klecí odchyceno 31 kusů černé zvěře, z toho pět uvnitř ohradníků, žádný kus nebyl pozitivní," uvedl Vorlíček.
Některé z klecí už však myslivci k odchytu divočáků nevyužívají, dávají přednost odstřelu černé zvěře. „Postupem času, jak se snižovaly stavy, tak se snižovaly i počty odchycených zvířat. Někde si to myslivci vyhodnotili tak, že už ty klece nejsou aktivní," řekl mluvčí.
Na začátku letošního února se zmenšilo zamořené území. Od té chvíle nemají myslivecká sdružení povinnost informovat veterináře o tom, zda jsou klece aktivní, či nikoliv. Od 1. února odlovili myslivci v zamořené oblasti 1050 kusů černé zvěře.
Mluvčí zlínského hejtmanství Adéla Kousalová dnes ČTK řekla, že Zlínský kraj financoval pořízení 31 odchytových klecí. Za jejich dodání a odvoz na místo odchytu zaplatilo hejtmanství 1,45 milionu korun. „Peníze nebyly státem proplaceny," uvedla Kousalová.
Klece podle ní kraj postupně daruje mysliveckým sdružením. „Budou nadále používány k odchytu prasat. K dnešnímu dni je 15 klecí předáno mysliveckým sdružením, další žádosti jsou postupně administrovány," doplnila mluvčí.
Poslední potvrzený případ afrického moru prasat na Zlínsku je z letošního dubna. Neobjeví-li se nový případ nákazy ani v následujících týdnech, zmírní veterináři pravděpodobně některá další mimořádná opatření, jež v souvislosti s onemocněním vydali. Týkat by se to zřejmě mělo i zákazu vstupu do lesů, na pole a polní cesty ve vysoce rizikové oblasti pro veřejnost. Zlínský kraj už na začátku října zahájil demontáž elektrických ohradníků, což mu umožnilo odvolání mimořádného veterinárního opatření, na jehož základě se dříve musel starat o jejich údržbu.
Podle ČTK, Viktor Chrást, 19. 10. 2018
Fakta o AMP
Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.
Aktuální informace pro myslivce
Po více než čtyřech letech byl v České republice dne 1. 12. 2022 potvrzen AMP, a to u uhynulého selete prasete divokého sraženého dopravním prostředkem. Kus byl nalezen v katastrálním území Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji v těsné blízkosti hranic s Polskem.Okamžitě po potvrzení nebezpečné nákazy vydala SVS v souladu s legislativou ČR i EU mimořádná veterinární opatření směřující k zabránění šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména k zamezení zavlečení AMP do chovů domácích prasat. Bylo vymezeno tzv. pásmo infekce (cca 200 km2) a stanovena opatření v této oblasti.
Mezi zásadní přijatá opatření (SVS/2022/157681-L) kromě okamžitého vymezení pásma infekce na dostatečně velkém území, patří regulace lovu (včetně jeho úplného zákazu v pásmu infekce v počáteční fázi šíření AMP), zákaz krmení a omezení vnadění prasat divokých, nařízení intenzivního vyhledávání a odstraňování kadáverů prasat divokých, vybudování svozných míst a pokračující pasivní monitoring AMP na celém území ČR. Všechna nalezená uhynulá prasata divoká jsou vyšetřována na AMP a likvidována za dodržení přísných podmínek biologické bezpečnosti v asanačním podniku. Odběr vzorků se provádí v asanačním podniku.
Lov prasat divokých bude povolen po poklesu epidemické křivky, lovit ve vymezených pásmech budou moci pouze lovci proškolení SVS o zásadách biologické bezpečnosti při lovu.
Zároveň je chovatelům domácích prasat v pásmu infekce nařízeno provést soupis všech kategorií prasat chovaných na hospodářství a jsou stanovena pravidla biologické bezpečnosti chovů, zejména zamezení kontaktu domácích prasat s prasaty divokými, používání desinfekčních prostředků na vstupech do hospodářství, hlášení úhynů a nemocných prasat s podezřením na AMP, zákaz přemísťování domácích prasat atd. V hospodářstvích s chovem prasat budou realizovány kontroly se zaměřením na dodržování zásad biologické bezpečnosti. Na celém území ČR byl vydán zákaz zkrmování kuchyňských odpadů domácím prasatům. S potvrzeným případem AMP v Libereckém kraji byla od 2. 12. 2022 zrušena oblast s intenzivním lovem prasat divokých.
Zdroj: www.svscr.cz