EK chce objasnit český plán testů vepřového na prasečí mor - Aktualizováno 2. 10.
Evropská komise chce od Prahy vyjasnění jejího záměru žádat v souvislosti s africkým morem prasat od dovozců z konkrétních států testy na tuto nemoc. Uvedla to mluvčí komise Anca Paduraruová s tím, že unijní exekutiva se kvůli tomu obrátila na českou veterinární správu s žádostí o podrobnosti ke čtvrtečním informacím z médií.
Státní veterinární správa ve čtvrtek uvedla, že příjemci vepřového ze zemí, kde se prasečí mor vyskytuje, budou muset maso na tuto nemoc zkontrolovat. Opatření má začít platit v úterý, mimořádná opatření mají být konkrétně oznámena v pondělí.
Povinnost se má vztahovat na všechny české provozovatele potravinářských podniků dovážející produkty z Belgie, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska nebo Rumunska. Za nesplnění povinností má hrozit až dvoumilionová pokuta.
Mluvčí komise doplnila, že nemoc se například v Belgii vyskytla jen u divoce žijících prasat a stávající unijní pravidla dávají záruky bezpečného obchodu s vepřovým masem. "Dodatečná opatření tak jsou chápána jako neoprávněná, ale jak jsem uvedla, jsme nyní s českými úřady v kontaktu," doplnila mluvčí.
Právě Belgie je třetím největším vývozcem vepřového do České republiky.
Čeští příjemci podle veterinářů v současnosti odebírají ze zemí s výskytem prasečího moru zhruba 3000 zásilek vepřového masa v celkové hmotnosti kolem 4000 tun měsíčně. V průměru tak měla jedna zásilka, kterou bude nutné zkontrolovat, 1,3 tuny.
Veterináři letos odebrali na testování afrického moru prasat přes sto vzorků, ani v jednom ale onemocnění nezjistili.
Aktualizace: Povinné kontroly vepřového masa na mor od úterý nebudou
Mimořádná veterinární opatření, podle kterých měli příjemci dováženého vepřového masa kontrolovat zboží na africký mor prasat, se od úterý vypisovat nebudou. Změnu včera ČTK oznámilo ministerstvo zemědělství. Po námitkách Evropské komise plánuje ministerstvo plošné kontroly, které bude provádět Státní veterinární správa. Zároveň však úřad nevylučuje zavedení mimořádných opatření v budoucnosti.
"O situaci v oblasti afrického moru prasat budu v nejbližších dnech intenzivně jednat s eurokomisařem (pro zdraví a bezpečnost potravin) Vytenisem Andriukaitisem a do budoucna nevylučuji ani eventuální zavedení mimořádných veterinárních opatření," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Podle něj je ministerstvo pod velkým tlakem komise, který by mohl mít do budoucna negativní dopady na české zemědělství a potravinářství. "Na jedné straně chápu obavy komise z ohrožení trhu s vepřovým masem, na druhé straně je mojí prioritou ochrana bezpečnosti a zdraví chovů prasat v České republice," dodal ministr. Podle ministerstva dosavadní opatření na utlumení choroby stála Českou republiku 300 milionů korun, kdyby se rozšířila do chovů prasat v ČR, šlo by o miliardy.
Podle ČTK, 30. 9. 2018, aktualizováno podle ČTK, 2. 10. 2018
Ilustrační fotografie Pixabay
Fakta o AMP
Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.
Aktuální informace pro myslivce
Po více než čtyřech letech byl v České republice dne 1. 12. 2022 potvrzen AMP, a to u uhynulého selete prasete divokého sraženého dopravním prostředkem. Kus byl nalezen v katastrálním území Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji v těsné blízkosti hranic s Polskem.Okamžitě po potvrzení nebezpečné nákazy vydala SVS v souladu s legislativou ČR i EU mimořádná veterinární opatření směřující k zabránění šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména k zamezení zavlečení AMP do chovů domácích prasat. Bylo vymezeno tzv. pásmo infekce (cca 200 km2) a stanovena opatření v této oblasti.
Mezi zásadní přijatá opatření (SVS/2022/157681-L) kromě okamžitého vymezení pásma infekce na dostatečně velkém území, patří regulace lovu (včetně jeho úplného zákazu v pásmu infekce v počáteční fázi šíření AMP), zákaz krmení a omezení vnadění prasat divokých, nařízení intenzivního vyhledávání a odstraňování kadáverů prasat divokých, vybudování svozných míst a pokračující pasivní monitoring AMP na celém území ČR. Všechna nalezená uhynulá prasata divoká jsou vyšetřována na AMP a likvidována za dodržení přísných podmínek biologické bezpečnosti v asanačním podniku. Odběr vzorků se provádí v asanačním podniku.
Lov prasat divokých bude povolen po poklesu epidemické křivky, lovit ve vymezených pásmech budou moci pouze lovci proškolení SVS o zásadách biologické bezpečnosti při lovu.
Zároveň je chovatelům domácích prasat v pásmu infekce nařízeno provést soupis všech kategorií prasat chovaných na hospodářství a jsou stanovena pravidla biologické bezpečnosti chovů, zejména zamezení kontaktu domácích prasat s prasaty divokými, používání desinfekčních prostředků na vstupech do hospodářství, hlášení úhynů a nemocných prasat s podezřením na AMP, zákaz přemísťování domácích prasat atd. V hospodářstvích s chovem prasat budou realizovány kontroly se zaměřením na dodržování zásad biologické bezpečnosti. Na celém území ČR byl vydán zákaz zkrmování kuchyňských odpadů domácím prasatům. S potvrzeným případem AMP v Libereckém kraji byla od 2. 12. 2022 zrušena oblast s intenzivním lovem prasat divokých.
Zdroj: www.svscr.cz