ČT: Zlínský kraj chce další opatření proti moru prasat

Zlínský kraj chce podle informací České televize částečně oplotit území zasažené africkým morem prasat a osadit odchytová zařízení na divočáky. S požadavkem na vydání nových mimořádných veterinárních opatření oslovil Státní veterinární správu.

Zlínské hejtmanství chce pevné ploty kolem silnic mezi Zlínem a Fryštáckou přehradou a také mezi Lípou a Slušovicemi. „Jde o místa, kde předpokládáme migrování černé zvěře a rozšíření ohniska nákazy. Z jiných stran nám to drží vesnice, města," řekla pro Českou televizi krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková (ANO).
V co nejkratší době by podle radní měla být v regionu nainstalována také odchytová zařízení. Stavy černé zvěře se podle ní díky nim podaří redukovat rychleji než odstřelem. Stát budou v zamořené zóně kolem Zlína. Do budoucna s nimi hejtmanství počítá v celém Zlínském kraji.


„Odchytová zařízení představují klece z kari sítí, které mají vstup. Zvíře vejde dovnitř a ven už se nedostane. Je to děláno takovým způsobem, že pokud se tam dostane srnčí nebo jelení, tak se to neuzavře. V případě, že se tam dostane černá zvěř, začne rýt a vstup zapadne," vysvětlila Margita Balaštíková.

V celém kraji by se podle ní měly v příštích měsících objevit desítky odchytových zařízení. Jak menších o velikosti dva krát dva a půl metru, tak i mnohem rozměrnějších, i několikahektarových. V zamořené zóně bude hustota jejich rozmístění vyšší.


Ploty a pasti chce kraj do sklizně


Černá zvěř nakažená africkým morem prasat se prozatím drží ve zhruba dvacetikilometrovém okruhu severně od Zlína, kde má dostatek potravy v podobě řepky, pšenice nebo soji. Navíc se zde nesmí střílet, divočáci tedy mají klid. Ploty i odchytová zařízení proto chce kraj vybudovat ještě před sklizením plodin, kdy se divočáci začnou vracet do lesů. Ploty by podle Margity Balaštíkové ve zmíněných úsecích mohly vydržet dva roky.

Pokud by se mor rozšířil do velkochovů, bude to stát miliardy


Oplocení by podle odhadů mělo stát deset milionů korun, odchytová zařízení téměř dva miliony. O úhradu nákladů by se podle Margity Balaštíkové měl postarat stát. „Pokud by se mor rozšířil do velkochovů prasat, škody půjdou do miliard. Teď se bavíme o statisících," řekla Balaštíková.
Požadavek na nová veterinární opatření v souvislosti s africkým morem prasat vzešel z pondělního mimořádného zasedání zástupců Zlínského kraje, myslivců, veterinářů a zemědělců.

 

Fakta o AMP

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.

Více o AMP

Aktuální informace pro myslivce

SVS vydala mimořádná veterinární opatření k AMP – vymezení oblasti s intenzivním lovem prasete divokého v Libereckém a Ústeckém kraj

Státní veterinární správa (SVS) vydala opatření v souvislosti s aktuální nákazovou situací afrického moru prasat (AMP) na území Polska a Německa, kde byl 31. 10. 2020 potvrzen další výskyt této nákazy nedaleko české hranice (přibližně 65 km vzdušnou čarou).Z tohoto důvodu SVS vydala mimořádná veterinární opatření (MVO), která jsou nařízena ve vytipovaných oblastech Libereckého a Ústeckého kraje sousedících s oblastmi výskytu AMP na území Polska a Německa v tzv. „oblasti s intenzivním lovem".

Více informací

Autor: Podle ČT (25. 7. 2017)
dot