Policejní akce na Jablonecku skončila, názory na ni se výrazně liší

Ve čtvrtek 12. prosince 2024 skončila na Jablonecku médii a myslivci ostře sledovaná akce – odstřel divočáků policejními odstřelovači. Ve stejný den vydala Státní veterinární správa (SVS) krátkou tiskovou zprávu, v níž se k akci stručně vyjádřila. Aktivní byli také myslivci z honitby Rádlo, kteří uspořádali tiskovou konferenci, na které nabídli svůj pohled.

STANOVISKO SVS K ODSTŘELU PRASAT POLICEJNÍMI STŘELCI V LIBERECKÉM KRAJI
(V původním znění jen s drobnými redakčními úpravami.)

Odstřel prasat divokých policejními střelci v honitbách Rádlo, Vesec a Vratislavice skončil teprve dnes časně ráno (12. prosince 2024 – pozn. red.) a celá akce bude důkladně analyzována a vyhodnocena až v následujících dnech (dosud nebyla další zpráva zveřejněna – pozn. red.). Získané informace i konkrétní zkušenosti střelců z terénu budou mimo jiné podkladem v případě plánování podobných akcí do budoucna.

Nicméně již nyní můžeme akci hodnotit určitě pozitivně. Policejním střelcům se za šest turnusů podařilo střelit 44 prasat. V součtu s tím, co za stejné období ulovili v uvedených třech honitbách myslivci (za celý listopad a dosavadní průběh prosince 20 kusů), se za období od začátku listopadu dostáváme na 64 kusů. Pro srovnání za předchozích 10 měsíců roku 2024 ulovili uživatelé honiteb v oblasti necelých 170 kusů, za celý loňský listopad a prosinec pak 42, takže je patrný nárůst počtu ulovených kusů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku i dosavadním průběhem roku letošního.

Velmi pozitivní je, že mezi divočáky ulovenými policejními střelci je přibližně čtvrtina bachyní. Podle odborníků z České zemědělské univerzity má přitom velký význam pro snižování populace prasat divokých právě lov bachyní. Do nástupu policejních střelců se přitom počty ulovených bachyní nedařilo zvýšit, a to navzdory zvednutí zástřelného u velkých kusů nad 80 kg na 10 000 Kč za kus. Ulovení zmíněných deseti bachyní představuje podle odborných odhadů pro příští rok omezení nárůstu populace divočáků v dané lokalitě až o 80 kusů.

Dobrou zprávou je, že žádný z vyšetřených kusů ulovených ve výše zmíněných honitbách nebyl pozitivně testován na africký mor prasat a nákaza se v těchto honitbách nevyskytuje. SVS zdůrazňuje, že cílem akce nebylo střílet nakažená prasata, ale minimalizovat zdravou populaci v předem vytipovaných přiléhajících oblastech a tím zabránit možnému šíření nákazy do vnitrozemí.

Přestože v některých médiích došlo k poněkud nešťastné interpretaci a bohužel dokonce i k několika excesům v honitbách, chceme zdůraznit, že šlo o společně koordinovanou akci mnoha složek ve veřejném zájmu s cílem zabránit šíření nebezpečné nákazy a tím i potenciálně velkým ekonomickým škodám. Ty by vznikly zejména v momentě, kdy by se nákaza rozšířila do chovů domácích prasat.

TZ SVS ČR

JAK TO VIDÍ MYSLIVCI Z HONITBY RÁDLO
Myslivecký spolek Zelené Údolí hodnotil na své tiskové konferenci pořádané v obci Rádlo efektivitu odstřelu prasat divokých odstřelovači Policie České republiky. Přítomní byli také zástupci MS Vesec, jabloneckého magistrátu a obce Rádlo. Pozvání odmítla SVS a Ministerstvo zemědělství (MZe).

Podle MS Zelené Údolí byl odstřel černé zvěře policejními střelci neefektivní, eticky problematický a dlouhodobě neudržitelný. Počty odstřelených kusů podle zástupců MS nepřevyšují předpokládaný úlovek, pokud by byl lov realizován jeho členy. Za stejné období od zahájení akce, kdy mohli lovit vždy od pátku do neděle, ulovili myslivci ve třech honitbách 49 kusů černé zvěře.

„Podle mě policie svoji práci odvedla, jejich nasazení bylo velké,“ uznal myslivecký hospodář MS Zelené Údolí Jan Bejdák. Výhrady má však k výsledkům akce, které SVS podle něj přeceňuje. Za největší problém považuje Jan Bejdák podceněný monitoring, který proběhl pozdě. „SVS byla upozorněna subjektem, u kterého monitoring objednávala, že je na to krátká doba a že výpočet bude objektivní přibližně na 30 %. Monitoring, který byl uvolněný od Policie České republiky, České zemědělské univerzity a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, odhadoval, že v honitbách Vratislavice a Rádlo bylo k 15. listopadu asi 116 kusů černé zvěře. My jsme následně asi 30 kusů ulovili. Poté proběhl druhý přelet honiteb, který prokázal přibližně 80 kusů černé zvěře. SVS přitom prezentovala, že bylo objektivně pozorováno a spočítáno 200 kusů.“

Druhým problémem podle hospodáře je, že pokud se odstřel v oblasti nepodpoří ploty, není možné dosáhnout stavu 0,6–0,8 kusů prasete divokého na 100 ha, jak si SVS vytkla za cíl. Na dotaz odhadu současných počtů zvěře odpověděl: „Mohu se domnívat, že v honitbě Rádlo může být teď, když je černá zvěř různě rozehnaná, do 50 kusů.“

svoz-ms-radlo

Výhrady mají myslivci také k tomu, že o odstřelu bylo rozhodnuto bez předchozích konzultací s dotčenými subjekty, pouze na základě mimořádného veterinárního opatření (MVO), které se neopírá o jednoznačné podklady. „Například monitoring zvěře proběhl až po vydání tohoto nařízení. Podklady byly k MVO doplněny teprve až na základě odvolání podaného MS Zelené Údolí,“ uvedl v tiskové zprávě z 11. prosince za MS Zelené Údolí Jan Lenko.

Jako další problematické body byla uvedena nemožnost využít odvolání proti MVO kvůli časovému rozestupu jeho vydání a začátku odstřelu a to, že MVO ukládá uživatelům honiteb povinnosti pod hrozbou vysokých sankcí, ačkoliv činnost spolků je dobrovolná a zájmová.

Zástupci mysliveckých spolků zmiňovali také další komplikace, na které narazili v průběhu odstřelu. Konstatovali například komunikační problémy, kdy jednání probíhalo ze strany SVS a MZe pouze jednosměrně formou nařízení. Týkaly se také způsobu provádění svozů, nemožnosti využití zvěřiny z odstřelených kusů nebo prvotního zamítnutí provádění dosledů se psy, o které však byla ze strany policie později snaha o nápravu.

Podle vyjádření myslivců vedla akce k likvidaci spolkové myslivosti v oblasti. Dva uživatelé honiteb ukončili nebo žádají o ukončení nájemního vztahu s Lesy České republiky, s. p. V honitbě Vratislavice tak učinili k 1. listopadu 2024 z důvodu, že uživatel neměl kapacitu na provádění svozů odstřelené zvěře. Honitbu Rádlo plánuje MS Zelené Údolí opustit k 31. březnu 2025.

Podle TZ MS Zelené údolí Rádlo, red.

Foto archivy MS Zelené Údolí a redakce

Fakta o AMP

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.

Více o AMP

Aktuální informace pro myslivce

Po více než čtyřech letech byl v České republice dne 1. 12. 2022 potvrzen AMP, a to u uhynulého selete prasete divokého sraženého dopravním prostředkem. Kus byl nalezen v katastrálním území Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji v těsné blízkosti hranic s Polskem.

Okamžitě po potvrzení nebezpečné nákazy vydala SVS v souladu s legislativou ČR i EU mimořádná veterinární opatření směřující k zabránění šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména k zamezení zavlečení AMP do chovů domácích prasat. Bylo vymezeno tzv. pásmo infekce (cca 200 km2) a stanovena opatření v této oblasti.
Mezi zásadní přijatá opatření (SVS/2022/157681-L) kromě okamžitého vymezení pásma infekce na dostatečně velkém území, patří regulace lovu (včetně jeho úplného zákazu v pásmu infekce v počáteční fázi šíření AMP), zákaz krmení a omezení vnadění prasat divokých, nařízení intenzivního vyhledávání a odstraňování kadáverů prasat divokých, vybudování svozných míst a pokračující pasivní monitoring AMP na celém území ČR. Všechna nalezená uhynulá prasata divoká jsou vyšetřována na AMP a likvidována za dodržení přísných podmínek biologické bezpečnosti v asanačním podniku. Odběr vzorků se provádí v asanačním podniku.
Lov prasat divokých bude povolen po poklesu epidemické křivky, lovit ve vymezených pásmech budou moci pouze lovci proškolení SVS o zásadách biologické bezpečnosti při lovu.
Zároveň je chovatelům domácích prasat v pásmu infekce nařízeno provést soupis všech kategorií prasat chovaných na hospodářství a jsou stanovena pravidla biologické bezpečnosti chovů, zejména zamezení kontaktu domácích prasat s prasaty divokými, používání desinfekčních prostředků na vstupech do hospodářství, hlášení úhynů a nemocných prasat s podezřením na AMP, zákaz přemísťování domácích prasat atd. V hospodářstvích s chovem prasat budou realizovány kontroly se zaměřením na dodržování zásad biologické bezpečnosti. Na celém území ČR byl vydán zákaz zkrmování kuchyňských odpadů domácím prasatům. S potvrzeným případem AMP v Libereckém kraji byla od 2. 12. 2022 zrušena oblast s intenzivním lovem prasat divokých.
Zdroj: www.svscr.cz


Více informací

Autor: Redakce
dot