Začátkem dubna 2026 byl v německé spolkové zemi Sasko nedaleko města Görlitz (Zhořelec), zhruba 20 km od hranic s ČR, potvrzen AMP u nalezeného čerstvě uhynulého prasete divokého. V této oblasti Německa se přitom již delší čas nákaza nevyskytovala a Německo vzhledem k lokálně příznivé nákazové situaci plánovalo zrušit celé uzavřené pásmo I v Sasku, které je vymezeno v blízkosti polských hranic. Německo ihned po potvrzení AMP přijalo opatření bránící dalšímu šíření nákazy. Případy ale zatím přibývají a dosud bylo v Sasku potvrzeno již přes dalších 40 případů AMP u divočáků. V celém Německu bylo od začátku letošního roku potvrzeno přes 320 případů AMP u prasat divokých. Nejvíce jich je hlášeno ze spolkových zemí Hesensko a Severní Porýní-Vestfálsko.

Pokud jde o Slovensko, v první polovině dubna bylo potvrzeno také několik případů AMP u divočáků nalezených v oblasti Strážovských vrchů v Žilinském kraji. Jedná se o mírný posun nákazy severním směrem k pohoří Malá Fatra. V důsledku těchto nálezů rozšířilo Slovensko uzavřená pásma směrem k hranicím s Českou republikou. Celkem bylo na Slovensku od 1. 1. do 27. 4. 2026 potvrzeno 89 případů AMP v populaci prasat divokých a zatím žádné ohnisko u prasat domácích.

Uzavřená pásma I v Německu i na Slovensku tak v současné době sahají až k hranicím s ČR. I když je ČR Světovou organizací pro zdraví zvířat (WOAH) uznaná coby země prostá AMP, v malé části Libereckého kraje v oblasti Frýdlantského výběžku zůstává preventivně vymezené tzv. uzavřené pásmo I (je to oblast bez výskytu nákazy), kde platí mimořádná veterinární opatření a probíhá zde zvýšený monitoring. Vzhledem k výše zmíněné zhoršené situaci v příhraniční oblasti neplánuje SVS v nejbližší době pásmo zrušit.

I v současné době stále platí na celém území ČR mimořádná veterinární opatření. Ta mimo jiné nařizují myslivcům celoroční intenzivní lov černé zvěře, platí zákaz přemísťovaní volně žijících prasat na celém území ČR, jejich vývoz i dovoz do ČR, dále platí zákaz dovozu částí těl prasat divokých ke zhotovení trofejí ze zemí s výskytem AMP i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu z těchto zemí.

V celé ČR pak také i nadále probíhá pasivní monitoring AMP. Vyšetřováni jsou v rámci něj všichni nalezení uhynulí divočáci včetně těch sražených dopravním prostředkem. Vyšetřovány jsou také vybrané kategorie domácích prasat (především v případě nejasných či hromadných úhynů). V rámci tohoto monitoringu bylo loni vyšetřeno téměř 1 700 prasat divokých a více než 3 100 domácích prasat. Dále jsou vyšetřováni všichni divočáci ulovení v uzavřených pásmech, v minulém roce bylo vyšetřeno přes 2 700 ulovených prasat divokých. Všechna vyšetření na AMP byla negativní. 

Mezi základní pravidla biologické bezpečnosti, která by měli chovatelé prasat dodržovat, patří zejména zákaz vstupu nepovolaným osobám, zamezení přístupu volně žijících zvířat do hospodářství a zajištění funkčního a celistvého oplocení areálu. Je třeba dodržovat hygienu při vstupování do chovu, sledovat zdravotní stav prasat a jakékoliv případné hromadné, podezřelé či náhlé úhyny hlásit. Detailní informace k biologické bezpečnosti jak v komerčních, tak nekomerčních chovech prasat jsou k dispozici na webu SVS. Zde je také k dispozici celá řada osvětových letáků určených chovatelům, myslivcům i široké veřejnost

Podle TZ SVS (z 30. 4. 2026), red.
Ilustrační foto Jaroslav Vogeltanz