Akce policejních odstřelovačů na Jablonecku rozdmýchává vášně
V pondělí 4. listopadu 2024 v noci vyrazili na Jablonecku do terénu policejní odstřelovači. V rámci boje s africkým morem prasat (AMP) byli jejich cíl divočáci v honitbách Rádlo (1504 ha) a Vratislavice (646 ha), ležících mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem. Spuštění plánované akce, která vyvolala z různých důvodů značný mediální ohlas, předcházela tisková konference uspořádaná v Jablonci nad Nisou.

Společné tiskové konference Ministerstva zemědělství (MZe), Policie České republiky (Policie ČR) a města Jablonec nad Nisou, která se konala 4. listopadu 2024 na jablonecké radnici, se zúčastnili ministr zemědělství Marek Výborný, ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád, primátor Jablonce nad Nisou Miloš Vele, ředitel Krajského ředitelství policie Libereckého kraje plk. Libor Špráchal a ředitel Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky plk. Petr Koutný.
Všichni jmenovaní postupně vystoupili a informovali o důvodech realizace odstřelu černé zvěře v zájmové oblasti policejními střelci. Tím hlavním je zabránit šíření AMP do vnitrozemí a vzniku škod, které by to způsobilo. Podle ústředního ředitele SVS Semeráda by bylo ideální dosáhnout tzv. depopulace neboli úplného odstranění černé zvěře ze zájmové oblasti. Zdůraznil, že akce policejních odstřelovačů nemá nic společného s mysliveckým přístupem ke zvěři a takto je nutné ji brát. Policejní odstřelovači mají dopomoci zmíněnému odstranění černé zvěře z oblasti, neboť místní myslivci toho nebyli z různých důvodů schopni. Nedokázali vyvinout dostatečnou loveckou intenzitu, a to ani při zvýšení zástřelného za uloveného divočáka s hmotností nad 80 kg na 10 000 Kč/kus.
Po tiskové konferenci účastníci odjeli do areálu věznice Rýnovice, kde mají odstřelovači štáb a odkud je celá akce řízena.

PRŮBĚH POLICEJNÍ AKCE
Odstřel probíhal ve večerních, nočních a brzkých ranních hodinách vždy od pondělí do čtvrtka. Celá akce byla ukončena 12. prosince 2024. Z bezpečnostních důvodů byl v ohraničeném území v tuto dobu omezen volný pohyb osob. Od pátku do neděle mohli vyrazit na lov v příslušných honitbách myslivci.
V jednotlivých turnusech bylo každou noc v akci 18 policejních odstřelovačů rozdělených do dvojic. Každý prošel školením krajské veterinární správy. Používali své odstřelovací pušky značek Sako a Heckler & Koch, střelivo ráže .308 Win., tlumiče, termovize a přístroje pro noční vidění. Náklady na realizaci akce činí podle ministra Výborného 14 milionů korun (šest uvolnilo MZe, osm Ministerstvo vnitra), přičemž hlavní část této sumy má podle něho jít na nákup střeliva a přístrojů pro noční vidění (paradoxní je, že ještě v polovině listopadu nebyl nákup lovecké výzbroje zrealizován, neboť stále probíhala soutěž na dodavatele – pozn. red.).
Území, kde odstřelovači pracovali, bylo označeno informačními cedulemi, určenými veřejnosti. Ta byla na zákaz vstupu upozorňována policisty. Osoby, které se v oblasti vyskytly, obdržely na své mobilní telefony automatické varovné zprávy.
„S ohledem na mimořádnou situaci, která nastala v oblasti Liberecka a vyžaduje dočasné omezení pohybu v této lokalitě, je nezbytné, aby ve stanovených časových intervalech byl přístup na dané území regulován. Bezpečnost všech osob je pro nás prioritou. Žádáme občany o respektování pokynů policistů a těchto opatření,“ uvedl plk. Koutný.
„S uzavírkami honiteb už máme své zkušenosti z let 2022 a 2023, neboť jsme je kvůli lovu prasat divokých už v Jablonci zaváděli. Tentokrát bych rád apeloval na občany, aby striktně dodržovali pokyny Policie ČR, nevstupovali do vymezeného území lesů, nepouštěli v blízkosti honiteb své psy na volno a poučili své děti,“ připomněl jablonecký primátor Vele.
SPOLUPRÁCE POLICIE S MYSLIVCI
Na intenzivní spolupráci ministerstev zemědělství, vnitra a dopravy v boji s AMP se usnesla vláda koncem srpna 2024. Jedním z důvodů bylo, že aktivní zapojení policejních střelců výrazně napomohlo eradikaci AMP na Zlínsku v roce 2017.
„Vzhledem k tomu, že v současnosti mohou proti přemnožené černé zvěři zasahovat jen myslivci, což jsou ale často dobrovolníci s omezenými časovými možnostmi, požádal jsem vládu, aby schválila využití zkušeností a schopností policistů. Rozhodli jsme se tak spolu s Ministerstvem vnitra postupovat jako při posledním výskytu afrického moru prasat v Česku před sedmi lety. Tehdy se tento krok velmi osvědčil, na čas se dokonce u nás podařilo africký mor prasat zcela vymýtit. Proto nyní tento úspěšný postup opakujeme,“ řekl ministr Výborný.
„Pomoc ze strany policistů je pro nás v tuto dobu, kdy přichází čas migrace černé zvěře, velmi přínosná. Věříme, že intenzivní odstřel výrazně sníží riziko šíření afrického moru prasat do dalších lokalit,“ uvedl ústřední ředitel SVS Semerád. „Neméně důležitá bude také spolupráce s místními myslivci, kteří budou následně zajišťovat svoz střelených kusů,“ dodal Semerád. Z tohoto pohledu je ovšem překvapivé, že na tiskovou konferenci nebyli zástupci myslivců – buď uživatelů či držitele zmíněných honiteb (Lesy České republiky, s. p.) nebo místně příslušných okresních mysliveckých spolků – pozváni. Na dotaz novinářů, proč tomu tak je, odpověděl primátor Jablonce nad Nisou, že s myslivci bylo jednáno a komunikace probíhá.
Každý ulovený divočák byl vyšetřen na AMP. Uživatelé honiteb si zároveň mohli vybrat, zda si ulovený kus ponechají nebo ho nechají odeslat k neškodné likvidaci do asanačního podniku. Jak se však v dosavadním průběhu akce ukázalo, většina odstřelených divočáků skončila v kafilérii, neboť po „ulovení“ leželi nevyvržení často několik hodin venku a zvěřina byla znehodnocená.
KRITIKA AKCE ZE STRANY MYSLIVCŮ
Naplánování akce předcházely dlouhé přípravy a četná jednání. Pohyb a hustotu populace prasat divokých v oblasti pomáhali monitorovat s pomocí dronů s termovizí nebo fotopastmi umístěnými ve vybraných lokalitách pracovníci České zemědělské univerzity v Praze, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti i policejní vrtulníky. Na tiskové konferenci bylo řečeno, že v oblasti se mělo pohybovat až 200 kusů černé zvěře. To se však s odstupem času zdá být velmi nadsazené.
Na základě popsaného monitoringu, informací od místních uživatelů honiteb a statistik lovu byly pro realizaci akce vybrány právě dvě výše zmíněné honitby. Uživatel honitby Rádlo se ovšem neztotožnil s přijatým postupem a podal vůči rozhodnutí Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj odvolání. Uživatel honitby Vratislavice vypověděl nájemní smlouvu a honitbu vrátil jejímu držiteli (Lesy České republiky, s. p.), neboť nebyl schopen zaručit, že by dokázal personálně zajistit vše pro součinnost s policejními složkami. K postupu KVS pro Liberecký kraj se ostře vyjádřil Okresní myslivecký spolek ČMMJ Jablonec nad Nisou ve stanovisku zaslaném letos v září řediteli KVS pro Liberecký kraj.
MYSLIVECKÁ OSTUDA
Již tak vysokou sledovanost akce ještě zvýšila událost, která se stala hned na jejím začátku. Internetový zpravodajský web Seznam Zprávy vydal 12. listopadu 2024 článek, jehož součástí byla fotografie dvou myslivců z honitby Rádlo, zachycených při močení na jednom z vnadišť v této honitbě (snímek pořídila fotopast u tohoto vnadiště). Novináři dále zveřejnili informaci, že neznámí „záškodníci“ vysypali v uvedené honitbě jakýsi bílý prášek (později bylo potvrzeno podezření na prací prášek). To vše s cílem znesnadnit policejním střelcům práci. Tématu věnovala záhy pozornost Česká tisková kancelář a další média, takže o této akci myslivců věděla záhy celá republika. V následujících dnech byly na webu Seznam Zprávy postupně zveřejňovány další články.
Jednání obou myslivců veřejně odmítli představitelé okresních mysliveckých spolků z Jablonce nad Nisou a Liberce a také předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Kauza začala mít nový nádech poté, co vyšlo najevo, že Policie ČR zahájila kvůli maření odstřelu divočáků trestní řízení pro podezření z šíření nakažlivé nemoci, oběma výše zmíněným myslivcům zabavila mobilní telefony a pozvala je na výslech.
„My jsme nepřijeli soutěžit s myslivci, jde nám primárně o to, abychom eradikovali (vymýtili) africký mor prasat a aby nevznikly nějaké další škody a potom ekonomické náklady, kdyby se nákaza rozšířila třeba do chovu prasat domácích,“ řekla médiím mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.
Dosud nebylo vyšetřování ukončeno.
AKTUÁLNÍ NÁKAZOVÁ SITUACE
Nákaza AMP byla na Liberecku naposledy potvrzena 28. srpna 2024 u prasete divokého uloveného v katastrálním území Kateřinky u Liberce ve vymezeném uzavřeném pásmu II. Od 1. ledna letošního roku SVS eviduje 27 potvrzených případů AMP u prasat divokých (13 ulovených a 14 uhynulých). Od počátku nákazy v závěru roku 2022 bylo v ČR zaznamenáno celkem 84 případů AMP u uhynulých či ulovených prasat divokých.
Zpracováno s využitím tiskové zprávy SVS ze dne 4. 11. 2024 a podle ČTK, 13. 11. 2024, red.

Území, kde akce začala, je ohraničeno silnicí I. třídy 35 od sjezdu na obec Jeřmanice směrem k meziúrovňovému křížení se silnicí I. třídy 65, dále silnicí I. třídy 65 směrem na Jablonec nad Nisou po hranice města Jablonec nad Nisou, městskou aglomerací Jablonec nad Nisou u tzv. Srnčího dolu směrem k silnici č. 14 na Kunratice a odtud dále cyklostezkou č. 3036 směřující přes obec Vratislavice nad Nisou do obce Jeřmanice a napojení opět na silnici I. třídy č. 35.
Podle myslivců nebude mít akce velký efekt
„Bohužel myslivci neplní plány, jak by měli. Kdyby plnili, tak nebudou prasata ohrožovat lidi tak, jak se děje v intravilánu města Jablonce. Chtěli jsme řešit situaci bez policie, proto jsme navýšili zástřelné, bohužel ani toto opatření nepomohlo,“ konstatoval na tiskové konferenci 4. listopadu v Jablonci nad Nisou ministr zemědělství Marek Výborný a připomněl, že stát zvýšil před časem částku za ulovení dospělého divočáka na deset tisíc korun. Ani tak podle něj ale počet ulovených divočáků nestoupl.
„My jsme stále stavěni do pozice, že můžeme za to, že je přemnožená spárkatá zvěř a je hodně divočáků. Ve skutečnosti to tak určitě není. Navíc jsme teď otloukánci státu, protože 255 tisíc divočáků (ulovených v mysliveckém roce 2023/2024 v České republice) je obrovská suma času a nákladů s tím spojených,“ reagoval na výtky Miloš Fischer, místopředseda Českomoravské myslivecké jednoty, a pokračoval: „Osobně vnímám povolání střelců jako zcela zbytečné, zvlášť do honitby, kde myslivci opravdu hodně loví. Téměř už mají splněný plán lovu. Přitom nemohli měsíc lovit, když přišel africký mor. A přitom se ještě při akci budou muset postarat o kusy odlovené odstřelovači, odvézt je a nebudou opět lovit. Myslím si, že myslivci by v tomto případě byli výrazně efektivnější.“
Podle myslivců celá akce narušuje období nejintenzivnějšího lovu, protože právě teď by lovili nejvíce, místo toho musejí sloužit policejním odstřelovačům.
„Pokud budou úspěšní, můžou za celou dobu podle mého odhadu ulovit 70–90 prasat. Ale pomoct nám nemůžou prakticky vůbec. Myslet si, že stačí vzít pušku, přijít střílet a budu úspěšný, to opravdu tak nefunguje,“ dodal Fischer.
Podle Novinky.cz, 4. 11. 2024, red.
Ministr Výborný: myslivci si na odstřel prasat policií stěžují neoprávněně
„Myslivci si na odstřel prasat divokých v Libereckém kraji policejními střelci stěžují neoprávněně,“ řekl 7. listopadu novinářům ministr zemědělství Marek Výborný. K opatření podle něj jeho úřad spolu s Ministerstvem vnitra přistoupily proto, že odstřel prasat místními myslivci nebyl dostatečný.
„Odstřel prasat je nutný zejména kvůli tomu, že se krajem šíří nákaza afrického moru prasat,“ vysvětlil Výborný. „Já bych k tomu (povolání policejních střelců) nikdy nepřistoupil, kdyby místní myslivci plnili to, co mají, a skutečně intenzivně docházelo k odstřelu prasat divokých. Bohužel se to nedělo, přestože jsme je motivovali zvýšením zástřelného.“
Za jedno dospělé prase divoké zástřelné stouplo na 10 000 korun, přičemž například město Jablonec nad Nisou přispívá podle ministra Výborného dalšími dvěma tisíci korun. „Přesto místní myslivci podle informací, které jsem slyšel, za tu dobu zastřelili jen jedno prase divoké přesahující hmotnost 80 kilogramů,“ uvedl Výborný. „Lovili také selata, to ale zastavení šíření nákazy nepomůže, musí se jít po dospělých kusech. Byť zde je to komplikované, protože to území je rozsáhlé,“ připustil.
Podle ČTK, 7. 11. 2024, red.
Fakta o AMP
Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.
Aktuální informace pro myslivce
Po více než čtyřech letech byl v České republice dne 1. 12. 2022 potvrzen AMP, a to u uhynulého selete prasete divokého sraženého dopravním prostředkem. Kus byl nalezen v katastrálním území Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji v těsné blízkosti hranic s Polskem.Okamžitě po potvrzení nebezpečné nákazy vydala SVS v souladu s legislativou ČR i EU mimořádná veterinární opatření směřující k zabránění šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména k zamezení zavlečení AMP do chovů domácích prasat. Bylo vymezeno tzv. pásmo infekce (cca 200 km2) a stanovena opatření v této oblasti.
Mezi zásadní přijatá opatření (SVS/2022/157681-L) kromě okamžitého vymezení pásma infekce na dostatečně velkém území, patří regulace lovu (včetně jeho úplného zákazu v pásmu infekce v počáteční fázi šíření AMP), zákaz krmení a omezení vnadění prasat divokých, nařízení intenzivního vyhledávání a odstraňování kadáverů prasat divokých, vybudování svozných míst a pokračující pasivní monitoring AMP na celém území ČR. Všechna nalezená uhynulá prasata divoká jsou vyšetřována na AMP a likvidována za dodržení přísných podmínek biologické bezpečnosti v asanačním podniku. Odběr vzorků se provádí v asanačním podniku.
Lov prasat divokých bude povolen po poklesu epidemické křivky, lovit ve vymezených pásmech budou moci pouze lovci proškolení SVS o zásadách biologické bezpečnosti při lovu.
Zároveň je chovatelům domácích prasat v pásmu infekce nařízeno provést soupis všech kategorií prasat chovaných na hospodářství a jsou stanovena pravidla biologické bezpečnosti chovů, zejména zamezení kontaktu domácích prasat s prasaty divokými, používání desinfekčních prostředků na vstupech do hospodářství, hlášení úhynů a nemocných prasat s podezřením na AMP, zákaz přemísťování domácích prasat atd. V hospodářstvích s chovem prasat budou realizovány kontroly se zaměřením na dodržování zásad biologické bezpečnosti. Na celém území ČR byl vydán zákaz zkrmování kuchyňských odpadů domácím prasatům. S potvrzeným případem AMP v Libereckém kraji byla od 2. 12. 2022 zrušena oblast s intenzivním lovem prasat divokých.
Zdroj: www.svscr.cz
