"Poslední pozitivní nálezy pocházejí z poloviny dubna a jednalo se o kusy uhynulé několik měsíců předtím, zdá se proto, že se podařilo šíření nákazy zastavit. Nákazová situace na východě Evropy je přesto důvodem k opatrnosti," řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

První případ nákazy byl potvrzen 26. června loňského roku u uhynulého divočáka v katastrálním území Příluky u Zlína. Státní veterinární správa okamžitě vydala mimořádná veterinární opatření vymezující zamořenou oblast a nadefinovala prvotní kroky, mezi něž patřil zákaz lovu a krmení prasat divokých v oblasti, provedení soupisů chovů prasat domácích, zákaz jejich přesunů a řada opatření zaměřených na bezpečnost v chovech.

V reakci na vývoj nákazové situace bylo následně postupně vydáno 38 mimořádných veterinárních opatření. Pomocí pachových a elektrických ohradníků byla například vymezena vysoce riziková oblast. Později byl za přísných podmínek postupně povolován lov a odchyt divočáků. K motivaci lovců k intenzivnímu odlovu a vyhledávání uhynulých kusů bylo použito vyplácení zástřelného a nálezného. S odlovem divokých prasat pomáhali tamním myslivcům také policejní ostřelovači.

"Jsme jedinou zemí v Evropě, které se podařilo udržet africký mor prasat v uzavřené oblasti a zabránit proniknutí nákazy do domácích chovů. Zavedli jsme například taková opatření, jako zástřelné v postižené oblasti a důsledné vyhledávání uhynulých divokých prasat. V Bruselu jsem také hned po svém nástupu inicioval jednání, aby státy Evropské unie zahájily výzkum k nalezení účinné vakcíny," uvedl ministr zemědělství Jiří Milek.

Do dnešního dne byla nákaza potvrzena u celkem 212 uhynulých prasat divokých a 18 ulovených divočáků. V zamořené oblasti bylo uloveno téměř 3200 kusů černé zvěře. V takzvané oblasti s intenzivním odlovem pak zhruba 17 tisíc kusů. Na nálezném a zástřelném bylo lovcům a nálezcům vyplaceno kolem 114 milionů korun.

"Omezená lokalizace nákazy nám v ČR umožnila realizaci některých alternativní opatření, která nebyla v podobné situaci uplatněna v jiných státech. Tato opatření se ukázala jako velmi účinná. Jedná se například o instalaci elektrických a pachových ohradníků, zanechaná nesklizená pole nebo odlov divočáků policejními odstřelovači. Nedojde-li v průběhu následujících čtyř měsíců k nálezu pozitivních uhynulých prasat, umožňuje to vyjádřit naději, že nákaza v ČR bude zdolána," sdělil ředitel SVÚ Jihlava Pavel Barták.

Přestože se nákazová situace vyvíjí pozitivně, vývoj nákazy v jiných zemích, především východní Evropy, je důvodem k obezřetnosti. V posledních týdnech a měsících byly hlášeny nové případy z Maďarska či pomezí Ukrajiny a Rumunska. Výrazný počet nových případů hlásí sousední Polsko, kde se nákaza rozšířila i do oblastí v nichž se zatím nevyskytovala.

"K obraně proti šíření nákazy by do budoucna mohlo přispět důkladné oplocení dálnic D1 a D2, které by bránilo případnému postupu nákazy na západ. Na toto téma vede SVS diskusi s Ředitelstvím silnic a dálnic," uvedl ústřední ředitel veterinární správy Zbyněk Semerád a dodal: "Pro budoucí účinnější přijímání nutných veterinárních opatření ve vztahu k volně žijícím zvířatům, budeme na základě zkušeností s AMP iniciovat novely několika zákonů, na jejichž základě budeme schopni pružně reagovat na vývoj nákazové situace."