Myslivci pokračují kvůli africkému moru v lovu divočáků. Za přemnožení zvěře mohou i pole s řepkou (magazin.aktualne.cz)
Zlín - Myslivci ve Zlínském kraji pokračují v intenzivním lovu divočáků, který souvisí s africkým morem prasat. Nebezpečná nákaza se na Zlínsku poprvé objevila před rokem. Zástupci mysliveckých sdružení, které ČTK oslovila, se shodli, že k odlovu černé zvěře motivuje jejich členy i vyplácení zástřelného, které v zamořené oblasti činí 8000 korun.
"Nasazení myslivců bylo veliké. Pořád v tom epicentru jsme ti, kteří lovíme a posíláme to do kafilérky. Pravdou je, že jakýsi peníz z toho je, ale myslivost děláme také proto, abychom se mohli pochlubit svými výsledky i v té kuchyni. Každý myslivec je rád, když už něco uloví, že má kvalitní zvěřinu," uvedl předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík. V zamořené oblasti nadále platí zákaz konzumace masa ulovených divokých prasat.
I přes vysoké počty odstřelených divokých prasat na Zlínsku se podle Hluštíka rodí v současné době nová generace černé zvěře. "Je pravdou, že do té střední věkové skupiny bylo dost hrábnuto, to znamená, že lončáci i velké silné kusy byly odloveny. Jejich stav dostal na frak. Pořád je tady divočáků ale hodně, takže nejásejme předčasně," řekl Hluštík.
Lovu divočáků se nadále věnují například myslivci v Lukově, který leží v zamořené oblasti. Přesto se podle starosty obce a předsedy Mysliveckého spolku Lukov-Vlčková Jiřího Jangota (NK) nepodařilo populaci černé zvěře snížit dostatečně. "V tuto dobu se prasata z Hostýnských vrchů tlačí zpět do řepky, obilí. Už je to zajímá, už jsou tady," řekl ČTK Jangot. Lidé podle něj navíc nerespektují zákaz vstupu do lesů, který je jedním z opatření proti možnému dalšímu šíření choroby. Kdyby rostly houby, bylo by to prý ještě horší.
Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku ve Vsetíně Michala Zubíčka představovalo vypuknutí afrického moru prasat radikální zásah do hospodaření v mnoha honitbách. Práce jejich členů je kvůli němu podřízena likvidaci přemnožených divočáků. "Chlapi udělali maximum pro to, aby se zredukovaly stavy černé zvěře. Hodně pomohlo i zástřelné, pro myslivce je motivující. Náklad na ulovení jednoho divočáka je kolem 5000 až 6000 korun, když se spočítá benzin, vnadění, krmení a strávený čas," uvedl Zubíček.
Tisíce zastřelených divočáků
Zatímco od dubna 2016 do března 2017 ulovili myslivci na Vsetínsku, které leží mimo zamořenou oblast, zhruba 1000 divočáků, od loňského dubna do letošního března už to bylo 2340 divokých prasat. "Přemnožení divočáci likvidují srnčí a drobnou zvěř. Jsou jako vysavač, jdou po honitbě a zlikvidují prakticky všechno živé. Třeba u srnčí zvěře jsme na polovičních stavech než ještě před několika lety," řekl Zubíček.
Za nekontrolované množení divočáků podle něj však nemohou pouze myslivci, ale také dotační politika v zemědělství, kvůli které vznikají obrovské lány průmyslových plodin, především kukuřice a řepky. Pro divoká prasata totiž představují snadný zdroj obživy.
Fakta o AMP
Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.
Aktuální informace pro myslivce
Po více než čtyřech letech byl v České republice dne 1. 12. 2022 potvrzen AMP, a to u uhynulého selete prasete divokého sraženého dopravním prostředkem. Kus byl nalezen v katastrálním území Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji v těsné blízkosti hranic s Polskem.Okamžitě po potvrzení nebezpečné nákazy vydala SVS v souladu s legislativou ČR i EU mimořádná veterinární opatření směřující k zabránění šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména k zamezení zavlečení AMP do chovů domácích prasat. Bylo vymezeno tzv. pásmo infekce (cca 200 km2) a stanovena opatření v této oblasti.
Mezi zásadní přijatá opatření (SVS/2022/157681-L) kromě okamžitého vymezení pásma infekce na dostatečně velkém území, patří regulace lovu (včetně jeho úplného zákazu v pásmu infekce v počáteční fázi šíření AMP), zákaz krmení a omezení vnadění prasat divokých, nařízení intenzivního vyhledávání a odstraňování kadáverů prasat divokých, vybudování svozných míst a pokračující pasivní monitoring AMP na celém území ČR. Všechna nalezená uhynulá prasata divoká jsou vyšetřována na AMP a likvidována za dodržení přísných podmínek biologické bezpečnosti v asanačním podniku. Odběr vzorků se provádí v asanačním podniku.
Lov prasat divokých bude povolen po poklesu epidemické křivky, lovit ve vymezených pásmech budou moci pouze lovci proškolení SVS o zásadách biologické bezpečnosti při lovu.
Zároveň je chovatelům domácích prasat v pásmu infekce nařízeno provést soupis všech kategorií prasat chovaných na hospodářství a jsou stanovena pravidla biologické bezpečnosti chovů, zejména zamezení kontaktu domácích prasat s prasaty divokými, používání desinfekčních prostředků na vstupech do hospodářství, hlášení úhynů a nemocných prasat s podezřením na AMP, zákaz přemísťování domácích prasat atd. V hospodářstvích s chovem prasat budou realizovány kontroly se zaměřením na dodržování zásad biologické bezpečnosti. Na celém území ČR byl vydán zákaz zkrmování kuchyňských odpadů domácím prasatům. S potvrzeným případem AMP v Libereckém kraji byla od 2. 12. 2022 zrušena oblast s intenzivním lovem prasat divokých.
Zdroj: www.svscr.cz