V České republice byl poprvé potvrzen výskyt afrického moru prasat
V České republice byl potvrzen historicky první výskyt afrického moru prasat (AMP) v populaci prasat divokých. Vyšetření prokázalo nákazu u jednoho kusu uhynulého divokého prasete na Zlínsku. Zdroj nákazy a další okolnosti jsou aktuálně předmětem šetření Státní veterinární správy (SVS). Nákazou mohou onemocnět všechny věkové kategorie prasete domácího i divokého. Není však přenosná na člověka ani další živočišné druhy
SVS v současnosti připravuje mimořádná veterinární opatření. Na jejich základě bude kolem místa nálezu zvířete vymezeno pásmo (tzv. zamořená oblast). V něm bude platit zákaz lovu divokých prasat a zintenzivní se monitoring divokých prasat. Zároveň bude vyhotoven soupis všech chovaných prasat domácích v tomto pásmu a chovatelé budou mít povinnost hlásit změny zdravotního stavu prasat domácích. Dopředu budou také muset informovat příslušnou krajskou veterinární správu (KVS) o případné plánované domácí porážce prasete.
„Je vidět, že naše veterinární správa pracuje efektivně, protože se jí zdroj nákazy podařilo rychle odhalit. Zatím tedy máme důvod k ostražitosti, nikoliv ale k přehnaným obavám. Pokud by se ale přece jen nákaza rozšířila do komerčních chovů, požadovali bychom pro naše chovatele po Evropské komisi mimořádné kompenzace za ušlé příjmy," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. „Všechna přijatá opatření mají za cíl především zamezit tomu, aby se nákaza dostala do chovů prasat domácích," doplnil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
V souladu s platnou legislativou bude vytvořena odborná skupina složená z veterinářů, lovců, odborníků na nákazy zvířat a expertů na volně žijící zvířata. Skupina bude asistovat KVS při analýze nákazové situace, definování infikované oblasti a při realizaci ozdravovacího programu.
AMP je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. Je charakteristický vysokou, téměř 100% úmrtností. Původním zdrojem nákazy bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42°C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. V populaci divokých prasat se virus šíří zejména přímým kontaktem, ale také krmivem, vodou a předměty.
Protože je AMP nebezpečná nákaza, platí při jejím výskytu na území členského státu EU závazná pravidla. ČR jako každý jiný členský stát bude muset do 90 dní od potvrzení prvního případu zaslat Evropské komisi plán opatření k vymýcení onemocnění v definované infikované oblasti.
AMP se již několik let vyskytuje v některých státech bývalého Sovětského svazu, v Pobaltí i v sousedním Polsku, v poslední době také na Ukrajině. Již od konce 70. let 20. století se vyskytuje také na Sardinii, odkud se však dál nešíří. Od roku 2014 je v ČR prováděn monitoring u všech uhynulých divokých prasat. Do konce roku 2016 bylo sérologicky a virologicky vyšetřeno celkem 467 vzorků, všechny s negativním výsledkem.
Fakta o AMP
Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.
Aktuální informace pro myslivce
Po více než čtyřech letech byl v České republice dne 1. 12. 2022 potvrzen AMP, a to u uhynulého selete prasete divokého sraženého dopravním prostředkem. Kus byl nalezen v katastrálním území Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji v těsné blízkosti hranic s Polskem.Okamžitě po potvrzení nebezpečné nákazy vydala SVS v souladu s legislativou ČR i EU mimořádná veterinární opatření směřující k zabránění šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména k zamezení zavlečení AMP do chovů domácích prasat. Bylo vymezeno tzv. pásmo infekce (cca 200 km2) a stanovena opatření v této oblasti.
Mezi zásadní přijatá opatření (SVS/2022/157681-L) kromě okamžitého vymezení pásma infekce na dostatečně velkém území, patří regulace lovu (včetně jeho úplného zákazu v pásmu infekce v počáteční fázi šíření AMP), zákaz krmení a omezení vnadění prasat divokých, nařízení intenzivního vyhledávání a odstraňování kadáverů prasat divokých, vybudování svozných míst a pokračující pasivní monitoring AMP na celém území ČR. Všechna nalezená uhynulá prasata divoká jsou vyšetřována na AMP a likvidována za dodržení přísných podmínek biologické bezpečnosti v asanačním podniku. Odběr vzorků se provádí v asanačním podniku.
Lov prasat divokých bude povolen po poklesu epidemické křivky, lovit ve vymezených pásmech budou moci pouze lovci proškolení SVS o zásadách biologické bezpečnosti při lovu.
Zároveň je chovatelům domácích prasat v pásmu infekce nařízeno provést soupis všech kategorií prasat chovaných na hospodářství a jsou stanovena pravidla biologické bezpečnosti chovů, zejména zamezení kontaktu domácích prasat s prasaty divokými, používání desinfekčních prostředků na vstupech do hospodářství, hlášení úhynů a nemocných prasat s podezřením na AMP, zákaz přemísťování domácích prasat atd. V hospodářstvích s chovem prasat budou realizovány kontroly se zaměřením na dodržování zásad biologické bezpečnosti. Na celém území ČR byl vydán zákaz zkrmování kuchyňských odpadů domácím prasatům. S potvrzeným případem AMP v Libereckém kraji byla od 2. 12. 2022 zrušena oblast s intenzivním lovem prasat divokých.
Zdroj: www.svscr.cz