S přístrojem pro noční vidění vyrazí snajpři na lov divočáků

Jak uvádí Česká televize, do odstřelu divočáků v oblasti zasažené africkým morem prasat na Zlínsku se v pondělí večer poprvé zapojilo šestnáct odstřelovačů z policejních zásahových jednotek. Divoká prasata jsou lovena na území osmnácti honiteb. Zásah policistů při snižování počtů černé zvěře na Zlínsku potrvá do konce ledna.

Odstřelovači budou lovit především z posedů. K dispozici mají speciální pušky značky Sako doplněné o noktovizory pro noční vidění a termovizi. „Divoká prasata vycházejí během noci asi dvakrát, takže policisté budou mít noční služby. Jsme domluvení, že ze začátku, i s ohledem na pohyb prasat, začneme na stabilních místech," řekl pro ČT v Holešově ředitel pořádkové policie Martin Hrinko.

Odstřelovači zasáhnou zvíře na vzdálenost až dvě stě metrů

Při lovu budou policisté využívat střelivo 308 Winchester ráže 7,62 milimetrů. „Je to standardní náboj, který používají lovci při střelbě na divokou zvěř. Při zásahu divočáka dochází k roztržení střely a tím pádem usmrcení divočáka na místě," dodal pro ČT Martin Hrinko. Odstřelovači jsou podle něj schopni zvíře zasáhnout na vzdálenost až dvě stě metrů. Při střelbě mají pokyn mířit na hlavu, případně na takzvanou komoru, aby divoké prase padlo na místě a neroznášelo případnou nákazu do okolí.

Odstřelovači, kteří se do lovu divočáků zapojí, absolvovali v Holešově veterinární školení. Podle Hrinka jde sice o specialisty, kteří jsou prakticky denně nasazování do ostrých akcí, na divoká prasata však většina z nich nikdy nestřílela.

„Výběr jsme dělali samozřejmě s tím, aby odstřelovači měli nějaké myslivecké povědomí," České televizi vysvětlil ředitel pořádkové policie. Při střelbě si podle něj policista musí být naprosto jistý, že nestřílí na jiný terč, než je divočák. Do vysoce rizikové oblasti nákazy, ve které budou policisté střílet, nadále platí zákaz vstupu.

Odklízení zastřelených divočáků budou mít na starosti veterináři ve spolupráci s myslivci a hasiči. Podle Petra Kučínského, vedoucího oddělení pro řešení krizových situací Státní veterinární správy, se v ohnisku nákazy může nacházet sto až sto padesát divokých prasat. „Potřebujeme snížit množství těch zvířat, protože zhruba za měsíc začnou říje, a to může být motivem k migraci zvířat do jiných oblastí, což by mohlo znamenat rozšíření nákazy do dalších okresů," řekl Kučínský.

Ilustrační foto Jaroslav Vogeltanz.

Fakta o AMP

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.

Více o AMP

Aktuální informace pro myslivce

Nařízení Státní veterinární správy k zamezení šíření AMP v ČR

Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy vydala v průběhu července mimořádná veterinární opatření (MVO) k zamezení šíření nebezpečné nákazy afrického moru prasat (AMP) na území České republiky pro zamořenou oblast (okres Zlín), oblast s intenzivním lovem, která se rozkládá okolo okresu Zlín a pro zbytek České republiky. Dokumenty byly průběžně aktualizovány a jejich souhrn naleznete zde.

Více informací

Autor: Česká televize (16.10.2017)
dot