Rok bojujeme s africkým morem prasat

Dne 26. června 2018, na den přesně rok od potvrzení historicky prvního výskytu afrického moru prasat (AMP) v populaci prasat divokých v České republice, uspořádala Státní veterinární správa (SVS) tiskovou konferenci, na níž ze svého pohledu zrekapitulovala uplynulých dvanáct měsíců boje s nakažlivou chorobou. O den později vydala u výše uvedené příležitosti tiskovou zprávu Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ).

TISKOVÁ ZPRÁVA SVS
K termínu konání zmíněné tiskové konference byla na našem území nákaza prokázána u 230 uhynulých či ulovených prasat divokých. Nákazu se po celou dobu podařilo udržet na velmi malém území v části okresu Zlín a AMP se nedostal do žádného chovu prasat domácích, což je z mezinárodního hlediska ojedinělý úspěch. Poslední pozitivní nálezy pocházejí z poloviny letošního dubna, přičemž šlo o kusy uhynulé několik měsíců předtím. Zdá se tedy, že se podařilo šíření nákazy zastavit. Nákazová situace na východě Evropy je přesto důvodem k opatrnosti.

První případ nákazy byl potvrzen 26. června 2017 u uhynulého divočáka v katastrálním území Příluky u Zlína. SVS okamžitě vydala mimořádná veterinární opatření (MVO) vymezující zamořenou oblast a definovala prvotní kroky, mezi něž patřil zákaz lovu a krmení prasat divokých v oblasti, provedení soupisů chovů prasat domácích, zákaz jejich přesunů a řada opatření zaměřených na biologickou bezpečnost v chovech.

V reakci na vývoj nákazové situace bylo následně postupně vydáno 38 MVO. Pomocí pachových a elektrických ohradníků byla například vymezena tzv. vysoce riziková oblast. Později byl za přísných podmínek s ohledem na biologickou bezpečnost postupně povolen lov divočáků odstřelem a odchytem. K motivaci lovců k intenzivnímu lovu a vyhledávání uhynulých kusů bylo vypláceno zástřelné a nálezné. S lovem černé zvěře pomáhali tamním myslivcům také policejní odstřelovači.

„Jsme jedinou zemí v Evropě, které se podařilo udržet africký mor prasat v uzavřené oblasti a zabránit proniknutí nákazy do domácích chovů. Zavedli jsme například taková opatření jako zástřelné v postižené oblasti a důsledné vyhledávání uhynulých prasat divokých. V Bruselu jsem také hned po svém nástupu inicioval jednání, aby státy Evropské unie zahájily výzkum k nalezení účinné vakcíny," uvedl ministr zemědělství v demisi Ing. Jiří Milek.

Nesmírně důležitou roli při boji s nákazou hraje Státní veterinární ústav Jihlava, v němž působí Národní referenční laboratoř pro AMP. Během uplynulého roku provedli zaměstnanci SVÚ v laboratořích přibližně 12 300 vyšetření se zaměřením na AMP.
„Omezená lokalizace nákazy nám v České republice umožnila realizaci některých alternativních opatření, která nebyla v podobné situaci uplatněna v jiných státech. Tato opatření se ukázala jako velmi účinná. Jde například o instalaci elektrických a pachových ohradníků, zanechaná nesklizená pole nebo lov divočáků policejními odstřelovači. Nedojde li v průběhu následujících čtyř měsíců k nálezu pozitivních uhynulých prasat, umožňuje to vyjádřit naději, že nákaza v České republice bude zdolána," sdělil ředitel SVÚ Jihlava MVDr. Pavel Barták, Ph.D.

Nákaza byla potvrzena u celkem 212 uhynulých a 18 ulovených divočáků. V zamořené oblasti bylo uloveno téměř 3200 kusů černé zvěře. V tzv. oblasti s intenzivním lovem okolo 17 000 kusů. Na nálezném a zástřelném bylo lovcům a nálezcům vyplaceno 114 milionů Kč.
Přestože se nákazová situace vyvíjí pozitivně, vývoj nákazy v jiných státech, především východní Evropy, je důvodem k obezřetnosti. V posledních týdnech a měsících byly hlášeny nové případy z Maďarska či z pomezí Ukrajiny a Rumunska. Výrazný počet nových případů hlásí Polsko, kde se nákaza rozšířila i do oblastí, v nichž se zatím nevyskytovala.

„K obraně proti šíření nákazy by do budoucna mohlo přispět důkladné oplocení dálnic D1 a D2, které by bránilo případnému postupu nákazy na západ. Na toto téma vede SVS diskusi s Ředitelstvím silnic a dálnic," uvedl ústřední ředitel SVS MVDr. Zbyněk Semerád a dodal: „Pro budoucí účinnější přijímání nutných veterinárních opatření ve vztahu k volně žijícím zvířatům budeme na základě zkušeností s AMP iniciovat novely několika zákonů, na jejichž základě budeme schopni pružně reagovat na vývoj nákazové situace." Podle ústředního ředitele SVS jde především o veterinární zákon, zákon o myslivosti, zákon o krajích a další právní normy.

TISKOVÁ ZPRÁVA ČMMJ
Dne 26. června 2018 vydala SVS tiskové prohlášení k výročí nálezu prvního případu AMP v ČR. V prohlášení je popsána současná situace a opatření realizovaná v předešlém roce a vyzdvižena aktivita SVS. ČMMJ ovšem v prohlášení postrádá výrazné vyzdvihnutí práce myslivců přímo v ohnisku nákazy, kteří se z velké míry podíleli na realizaci většiny opatření uložených SVS, tak všech těch, kteří se aktivně zapojili do redukce početních stavů černé zvěře. Myslivci, kteří vykonávají svoji činnost na principu dobrovolnosti a obvykle na úrovni spolkové činnosti, tak jasně prokázali, že jsou nepostradatelnou složkou systému, a bez jejich výrazné aktivity bychom se jen těžko mohli chlubit dosavadními úspěchy.

Myslivci hrají při kontrole nákaz významnou úlohu. V 80. a 90. letech minulého století se podíleli na likvidaci vztekliny u lišek. Na jaře a na podzim kladli v postižených oblastech návnady s vakcinační látkou. Výskyt nebezpečného onemocnění se díky tomu rapidně snižoval a od roku 2004 je ČR prostá výskytu vztekliny u lišek. Pro boj s AMP je nezbytné výrazné snížení populační hustoty černé zvěře. V jarním období, kdy je už snazší pohyb v terénu, a dříve, než dojde ke zvýšenému pohybu zvěře, je nutné prohledat území zasažená nákazou a dohledat uhynulé kusy, které jsou pro šíření viru největším nebezpečím. Splněním tohoto úkolu jsou pověřeni právě myslivci, protože nejlépe znají dotčené území, chování zvěře a jsou dobrými stopaři. Prohledat musí oblast o výměře 50 000 hektarů, což se přibližně rovná rozloze Prahy.

Je třeba zdůraznit, že myslivci dělají tuto činnost dobrovolně, ve svém volném čase a na své náklady. Dobrou motivací je proto zástřelné za černou zvěř a také odměna za prohledávání zamořené oblasti, která bude vyplacena Ministerstvem zemědělství uživatelům honiteb. Pokud by měl stát za tímto účelem najímat profesionální jednotky, bylo by to organizačně i finančně velmi náročné. Navíc by to stejně vyžadovalo zapojení myslivců, kteří znají terén nejlépe. To se ukázalo již při nasazení profesionálních střelců pro lov prasat v oblasti výskytu AMP ve Zlínském kraji. I zde bylo nutné, aby myslivci odstřelovačům pomáhali s vytipováním míst pro lov, odvozem střelců na určené místo a s likvidací ulovených kusů.

Myslivci hrají významnou úlohu i při snižování stavů dalších druhů spárkaté zvěře. V krajině, kde chybí velké šelmy, by se spárkatá zvěř neúměrně přemnožila a s tím by se zvýšily i škody na zemědělských plodinách a lesních porostech. Zároveň jsou tlumeni predátoři, např. liška, kuna či straka, kteří ohrožují populace už tak ubývajících druhů drobné zvěře a zpěvných ptáků. Musíme si uvědomit, že i když myslivců ubývá, úlovky zvěře stále stoupají, na myslivce jsou tedy kladeny stále větší nároky. Pro toho, kdo myslivost provozuje, musí být příroda a zvěř skutečně srdeční záležitostí, protože jí věnuje mnoho ze svého volného času i peněz.

Myslivci jsou v dnešní době jedinou nestátní složkou, která aktivně hospodaří se zvěří a snaží se pro ni vytvořit vhodnější životní prostředí. Mnoho mysliveckých spolků využívá systému zemědělských dotací na tvorbu biopásů, zakládání políček či mokřadů v jinak intenzivně hospodářsky a rekreačně využívané krajině. Přispívají tak k členění orné půdy a vytvoření lepších podmínek pro zvěř. V biopásech nachází živočichové kryt a potravu, ptáci a drobná zvěř klidné místo pro hnízdění a vyvedení mláďat. Je třeba připomenout i významný podíl myslivců na ochraně mláďat před vysečením, pokud myslivci spolupracují se zemědělci a před sklizní vyhledávají a odnášejí mláďata, která by jinak neměla šanci před rychlými stroji se širokým záběrem utéct.
ČMMJ je všem svým členům, ale i ostatním myslivcům, kteří se aktivně zapojují do hospodaření se zvěří a kontroly nebezpečných nákaz, velmi vděčná za jejich práci. Je to služba nejen pro myslivost, ale pro celou společnost.

Foto: Hugo Merta

Fakta o AMP

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.

Více o AMP

Aktuální informace pro myslivce

Nařízení Státní veterinární správy k zamezení šíření AMP v ČR

Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy vydala v průběhu července mimořádná veterinární opatření (MVO) k zamezení šíření nebezpečné nákazy afrického moru prasat (AMP) na území České republiky pro zamořenou oblast (okres Zlín), oblast s intenzivním lovem, která se rozkládá okolo okresu Zlín a pro zbytek České republiky. Dokumenty byly průběžně aktualizovány a jejich souhrn naleznete zde.

Více informací

Autor: redakce
dot