Ve středu 10. ledna svolal předseda ČMMJ Jiří Janota schůzku k aktuálním otázkám týkající se řešení eradikace nákazy AMP na Zlínsku. Na jednání pozval MVDr. Pavla Forejtka, CSc. (Středoevropský institut ekologie zvěře), Ing. Jana Jeniše (VLS, s. p.), doc. Ing. Jiřího Kamlera, Ph.D. (MENDELU Brno), Ing. Miloše Ježka (ČZU Praha), prof. RNDr. Petra Koubka, CSc. a Ing. Libora Řeháka, Ph.D. (Asociace profesionálních myslivců). Poslední dva jmenovaní se bohužel jednání nezúčastnili. Dále byly přítomny Ing. Veronika Valová a Ing. Martina Hustinová ze Slovenského mysliveckého svazu a jednatelka ČMMJ Martina Novotná.

V proběhlé diskuzi přítomní zhodnotili současná provedená opatření a jejich efekt. Všichni přítomní se shodli, že dosavadní učiněná opatření byla ku prospěchu věci, nicméně ani přesto se nepodařilo nákazu udržet v oblasti ohraničené pachovými a elektrickými ohradníky.

Všichni zúčastnění se shodli na nutnosti aktivního přístupu k řešení problematiky AMP a nikoliv vyčkávání na místě a pouhém přihlížení šíření nákazy. Proto navrhli následující opatření, která by kompetentní úřady měly co nejrychleji realizovat.

Opatření by měla být učiněna ve dvou časových a prostorových rovinách. Tou první jsou okamžitá opatření týkající se území, zasažené nákazou a jeho okolí a tou druhou je soubor opatření dlouhodobé povahy s platností pro celé území ČR.

Krátkodobá opatření týkající se zamořeného území:

1. Přehodnotit vymezení zamořeného území a jednotlivých zón a ty striktně určit podle perimetru od současných výskytů. První zóna, která by měla být definována zhruba 5 km od okrajových výskytů pozitivních případů nalezených nebo ulovených divokých prasat a ve které by měl být zachován „klidový režim" lovu, který je aktuálně nastaven v červené zóně (uvnitř a blízkém okolí elektrických ohradníků). Druhá zóna by měla přímo navazovat na zónu jedna a tvořit kolem ní prstenec o šířce 20 až 30 km. V této zóně je v současné době nutné intenzivně redukovat početní stav černé zvěře a snažit se jej dostat na minimální úroveň (ideálně blížící se nule).

2. Vzhledem k tomu, že současná opatření sice vedla ke snížení početních stavů černé zvěře, nicméně ne s dostatečnou razancí, je proto nutné v této zóně nasadit opatření, která zajistí intenzivnější redukci prasat v zasažené oblasti. Například jako alternativu nasazení Policie ČR (kde jsou lidské zdroje limitující počtem max. 20 střelců), v první fázi nabídnout dohodu o provedení práce místním zkušeným myslivcům, v počtu 1 až 2 uvolnění lovci na každou honitbu. Případně pokud by se nikdo takový nenašel, oslovit širokou mysliveckou veřejnost, a následně takové lovce uvolnit po dobu několika měsíců k intenzivnímu lovu černé zvěře.
Jsme si vědomi, že toto opatření je výrazným zásahem do práv držitelů a uživatelé honiteb, nicméně nejsme přesvědčeni, že tak výrazná redukce je v silách dobrovolníků, kteří myslivost vykonávají ve svém volném čase, i když finanční pobídky k lovu černé zvěře jsou významné.

3. Intenzivní odlov černé zvěře pomocí odchytových zařízení v celé oblasti. Počet odchytových zařízení by měl být minimálně jedno odchytové zařízení na 200 ha a měl by za něj zodpovídat právě profesionál, který bude vykonávat lov černé zvěře specifikovaný v bodě 2. V okruhu 200 metrů kolem odchytových zařízení by měl být zakázaný vstup nepovolaných osob a tento zákaz důsledně vymáhat.

4. Urychleně zpracovat metodiku kontroly zákazu krmení jadrnými krmivy a omezení množství jadrných krmiv na vnadištích. Za celé období platnosti mimořádných veterinárních opatření týkajících se zákazu krmení jadrnými krmivy, nebyl prezentován ani jeden případ provedených kontrol či případných postihů. Nařízení bez následné kontroly proto postrádá účinnost

5. Zakázat antiparazitární léčby ve všech volných honitbách (s výjimkou obor a přezimovacích obůrek pro vysokou zvěř) z důvodu umožnění intenzivního lovu černé zvěře na území celé ČR.

6. Bezpodmínečně bude nutno koordinovat osevní postupy zemědělců spolu se státní správou, aby mohl být myslivcům umožněn lov v průběhu celého roku. Pokud se budou opětovně vytvářet mnohahektarové lány stejných plodin, od května 2018 do období sklizně nebude možno prakticky lovit v těchto rozlehlých plochách zemědělských plodin. Proto je nutné zabránit vytvoření hranic vysokých zemědělských plodin s lesními porosty a pěstování vysokých plodin na větších souvislých výměrách než 15 ha, případně oddělení těchto bloků mezerami o minimální šířce 12 m.

7. Upozorňujeme, že veškerá tato opatření lze realizovat přes mimořádná veterinární opatření vydávaná Státní veterinární správou.

8. Dále je nutné umožnit dosud zakázané způsoby lovu a možnost výcviku loveckých psů. Jedná se především:

a) povolení tréninkových obůrek pro výcvik psů;
b) neomezovat kohoutkovou výšku psů používaných při naháňkách na černou zvěř;
c) schválit použití krátké zbraně k dostřelu poraněné zvěře při naháňkách nebo odstřelu v odchytovém zařízení;
d) schválení použití loveckého oštěpu

Dlouhodobá opatření

1. Snížení populační hustoty černé zvěře na území celé České republiky o 70-80 %. Toto vychází z předpokladu frontálního šíření onemocnění AMP z Polska, případně z jiných směrů a je jedinou cestou jak omezit důsledky nákazy a ekonomické ztráty.

K tomu je zapotřebí výrazné posílení pravomocí státní správy myslivosti ve vztahu ke kontrolním mechanismům lovu a stanovení plánu lovu. K těmto krokům je zapotřebí neodkladně revidovat současný systém myslivosti v ČR.

2. Stanovení systému finančních pobídek za lov černé zvěře (zástřelné) s nutností diferenciace jednotlivých věkových kategorií a pohlaví ulovených divočáků.
Navrhujeme následující postup: Vyplácení zástřelného lovci (např. 1000 Kč) a následně kompenzace uživatelům honiteb. Uživatelé honiteb by měli povinnost předkládat markanty (čelisti) ulovené zvěře a po splnění plánu lovu s definovanou strukturou (poměr ulovených bachyní a ostatních kusů by měl činit 1:6) by mu byla vyplacena finanční kompenzace (např. 4000 Kč bachyně, 1000 Kč ostatní kusy).
Kompenzace musí uživatelům honiteb pokrýt finanční ztrátu při prodeji zvěřiny a zároveň náklady na lov. Toto by mělo trvat 1 až 2 roky. Finanční prostředky, které bude muset stát vynaložit na toto zástřelné, jsou mnohonásobně nižší, než náklady, které vzniknou při rozšíření afrického moru prasat do chovů domácích prasat.

3. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní veterinární správou a ČMMJ musí neodkladně zpracovat Akční plán boje s AMP a tento musí být závazný pro všechny uživatele honiteb.

4. Státní správa musí rovněž neodkladně zahájit intenzivní mediální kampaň. Je nutno detailně vysvětlovat dopad rozšíření afrického moru prasat pro celou společnost.

5. V pronajatých honitbách od LČR, s.p. připravit variantu snížení nájemného při radikálním snížení stavů černé zvěře.

6. Zpracovat dotační pravidla pro budování malých zpracoven zvěřiny a podporovat prodej zvěřiny tzv. „ze dvora".

Dále kolegyně ze Slovenska informovaly o schváleném Akčním plánu boje s AMP na Slovensku. Jeho cílem je především včasná detekce nákazy a výrazné snížení populační hustoty černé zvěře na Slovensku. Zásadním opatřením pro celé Slovensko je zákaz přikrmování spárkaté zvěře jadrným krmivem a omezením množství krmiva pro vnadění černé zvěře na 5 kg.

Zároveň Slovensko stanovilo dvě nárazníkové zóny (jedna na západě na hranici s ČR a druhá na východě na hranicích s Ukrajinou), kde je vypláceno zástřelné za každého uloveného divočáka. To je podmíněno odevzdáním markantů ulovené zvěře, kterým je vzorek na vyšetření AMP a u bachyně reprodukční orgány (děloha).

Zástřelné činí 30 EUR za vzorek z bachyně (včetně lončaček) a 10 EUR za ostatní kategorie.