Je neobvyklé, že se nákaza AMP na Zlínsku drží zatím na jednom místě

Nákaza afrického moru prasat (AMP) na Zlínsku vyvolává u myslivecké veřejnosti i po více než dvou měsících od nálezu prvních dvou uhynulých divočáků otázky, které se neustále opakují. Některé z nich jsme položili MVDr. Pavlu Bartákovi, Ph.D., řediteli Státního veterinárního ústavu Jihlava a vedoucímu Národní referenční laboratoře pro klasický mor prasat a africký mor prasat.

- Jak hodnotíte dosavadní průběh nákazy AMP u černé zvěře na Zlínsku?

Situace v okrese Zlín je v rámci probíhající evropské epidemie AMP výjimečná tím, že jde o izolovaný výskyt na malém území bez zjevné návaznosti na ohniska nákazy v sousedních státech. Nejbližší lokality AMP v Polsku a na Ukrajině jsou vzdálené přibližně 400 až 500 km. Předpokládaným zdrojem nákazy na Zlínsku jsou kontaminované potraviny nebo živočišné produkty, které se k nám dostaly ze zahraničí. Virus identifikovaný z prvních dvou případů je totožný s virem vyskytujícím se v Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Bělorusku, Rusku a na Ukrajině. Nelze však blíže určit možný původ na základě genetické analýzy. Na postiženém území v okrese Zlín se nákaza chová stejně jako jinde – dochází k postupnému onemocnění a hynutí divočáků všech věkových kategorií, větší podíl uhynulých s prokázaným AMP tvoří dospělé kusy. Kadávery jsou jednak staršího data, jednak jde o nálezy čerstvé – objevené do několika dnů po uhynutí. Svědčí to o tom, že nákaza je stále aktivní a infikují se noví a noví jedinci. Podle dosavadních poznatků lze datovat počátek infekce přibližně na začátek června, tedy asi dva až tři týdny před prvním nálezem uhynulých divočáků u Baťovy nemocnice ve Zlíně.

- Čím si odůvodňujete, že se nákaza zatím nerozšířila do okolí současné oblasti zamoření, byť podmínky pro to jsou dobré – v oblasti je vysoká populační hustota černé zvěře, území je hustě osídleno člověkem, takže hrozí přenos touto cestou.

Skutečnost, že se nákaza drží stále na velmi malém území, je hodně neobvyklá a je patrně důsledkem toho, že divočáci setrvávají dlouhodobě v oblasti. Další šíření nákazy je v tomto případě podmíněno pohybem zvěře, proto by vaše otázka měla směřovat spíše k odborníkům na etologii volně žijících živočichů a specialistům na migrace zvěře. Zatím k dalšímu šíření nedošlo, což lze doložit negativními výsledky vyšetření přibližně 2000 kusů ulovených v tzv. oblasti s intenzivním lovem a dalších 96 kusů ze „zelené části" zamořeného území.

- Počítáte s možností, že někteří divočáci nákazu přežili a mohou ji šířit dál?

Podle současných znalostí o patogenezi této nákazy víme, že minimálně 5 % nakažených zvířat přežívá. Buď se zcela zotaví, nebo přecházejí do chronického stadia infekce, kdy stále vylučují virus, a jsou tak zdrojem dalšího šíření infekce. Vzhledem k délce trvání nákazy v oblasti Zlínska lze předpokládat, že menší počet divočáků již může být v chronické fázi. Pokud zvěř ze současných stanovišť odejde jinam, velmi pravděpodobně dojde k dalšímu šíření nákazy ve vnímavé populaci z okolních území.

- K dnešnímu dni (17. 8. – pozn. red.) bylo nalezeno 159 uhynulých divočáků, z nichž bylo 90 s pozitivním nálezem na AMP. Můžete uvést, z jakých důvodů uhynulo zbylých 69 nalezených jedinců s negativním nálezem AMP?

Zdánlivě vysoký počet negativních výsledků je způsoben tím, že nalezení uhynulí divočáci jsou evidováni z celého území Zlínského kraje, zatímco pozitivní nálezy jsou zatím pouze v infikované oblasti tzv. červené zóny. Z této zóny máme asi 15 negativních výsledků, z nichž většina pochází z materiálu ve velmi špatném stavu – šlo o kosti s částmi kůže nalezené delší dobu po úhynu. Působením teploty a hnilobných procesů dojde po určité době nejen k inaktivaci viru, ale i k destrukci nukleové kyseliny, která je v testu prokazována. Proto může být výsledek vyšetření negativní, přestože jedinec pravděpodobně uhynul následkem infekce. Dále je třeba vzít v úvahu, že k úhynu může dojít i z jiného důvodu, než je AMP.

Děkuji za rozhovor.
David Vaca

Fakta o AMP

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.

Více o AMP

Aktuální informace pro myslivce

Po více než čtyřech letech byl v České republice dne 1. 12. 2022 potvrzen AMP, a to u uhynulého selete prasete divokého sraženého dopravním prostředkem. Kus byl nalezen v katastrálním území Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji v těsné blízkosti hranic s Polskem.

Okamžitě po potvrzení nebezpečné nákazy vydala SVS v souladu s legislativou ČR i EU mimořádná veterinární opatření směřující k zabránění šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména k zamezení zavlečení AMP do chovů domácích prasat. Bylo vymezeno tzv. pásmo infekce (cca 200 km2) a stanovena opatření v této oblasti.
Mezi zásadní přijatá opatření (SVS/2022/157681-L) kromě okamžitého vymezení pásma infekce na dostatečně velkém území, patří regulace lovu (včetně jeho úplného zákazu v pásmu infekce v počáteční fázi šíření AMP), zákaz krmení a omezení vnadění prasat divokých, nařízení intenzivního vyhledávání a odstraňování kadáverů prasat divokých, vybudování svozných míst a pokračující pasivní monitoring AMP na celém území ČR. Všechna nalezená uhynulá prasata divoká jsou vyšetřována na AMP a likvidována za dodržení přísných podmínek biologické bezpečnosti v asanačním podniku. Odběr vzorků se provádí v asanačním podniku.
Lov prasat divokých bude povolen po poklesu epidemické křivky, lovit ve vymezených pásmech budou moci pouze lovci proškolení SVS o zásadách biologické bezpečnosti při lovu.
Zároveň je chovatelům domácích prasat v pásmu infekce nařízeno provést soupis všech kategorií prasat chovaných na hospodářství a jsou stanovena pravidla biologické bezpečnosti chovů, zejména zamezení kontaktu domácích prasat s prasaty divokými, používání desinfekčních prostředků na vstupech do hospodářství, hlášení úhynů a nemocných prasat s podezřením na AMP, zákaz přemísťování domácích prasat atd. V hospodářstvích s chovem prasat budou realizovány kontroly se zaměřením na dodržování zásad biologické bezpečnosti. Na celém území ČR byl vydán zákaz zkrmování kuchyňských odpadů domácím prasatům. S potvrzeným případem AMP v Libereckém kraji byla od 2. 12. 2022 zrušena oblast s intenzivním lovem prasat divokých.
Zdroj: www.svscr.cz


Více informací

Autor: David Vaca, šéfredaktor časopisu Svět myslivosti
dot