Jak na výskyt moru reagovaly pobaltské státy a co bychom měli dělat my?

V roce 2014 se africký mor prasat (AMP) objevil v Estonsku a Lotyšsku. Od té doby s ním oba státy bojují a nutno říci, že ne příliš úspěšně. Nákaza se neustále šíří do nových oblastí a ve „starých“ se nadále objevuje, byť je tam dnes jen minimální populační hustota divočáků.

Již na počátku zdolávání nákazy veterinární autority obou států uzavřely smlouvy s loveckými svazy o snižování stavů populace černé zvěře lovem. Cílovou populační hustotou jsou tři kusy černé na 1000 ha. Opakuji, tři kusy na 1000 ha! To je hustota, při níž podle pobaltských vědců již nebude docházet k systematickému přenosu viru v populaci prasete divokého. V České republice se v posledních čtyřech letech ulovilo průměrně 173 tisíc kusů černé zvěře. Za velmi optimistického předpokladu, že se ročně uloví přibližně polovina celkového stavu černé zvěře, bychom u nás měli populaci čítající před lovem okolo 350 000 kusů. To představuje populační hustotu 44 kusů/1000 ha, tedy téměř patnáctinásobek doporučených tří kusů na 1000 ha! Každého divočáka ve vaší honitbě si vydělte patnácti a zamyslete se, kolik by jich zbylo... V celé České republice by to mělo být méně než 24 tisíc kusů a celkový úlovek by mohl být 12 tisíc kusů. Tolik divočáků se u nás lovilo v 70. letech minulého století.

Estonsko je členským státem EU a určitě ho nelze podezírat, že se nepokouší dělat vše, co je v jeho silách, k eliminaci nákazy. Dosud se to evidentně nedaří a nákaza se šíří. Přitom v Estonsku žije „jen" 40 tisíc divočáků. Hustota tamní populace je přibližně devět kusů na 1000 ha a v roce 2015 se lovilo pět kusů na 1000 ha. I při těchto velmi nízkých hodnotách se tam nákazu AMP stále nepodařilo zdolat. Ze srovnání hustoty populací černé zvěře v Estonsku a u nás je také zřejmé, že pokud se začne zlínské ohnisko rozšiřovat, bude v České republice nákaza postupovat mnohem rychleji a intenzivněji než dnes v Estonsku. U nás je navíc tepleji, což její šíření podpoří. Divočáci jsou také jistě více zneklidňováni než v liduprázdném Estonsku a jejich migrace je intenzivnější.
Podle mého názoru je správnou strategií začít divočáky intenzivně lovit (a to nikoliv jen „metodickými pokyny", ale opravdu). Skončil čas, kdy si myslivci lovili jen tak, jak se jim chtělo. Není správné v centru nákazy vůbec nelovit, protože zásobárna zvěře v okolí je velká a epicentrum bude sloužit jako zdroj viru, dnes bohužel za každé situace a strategie zdolávání. Černou zvěř je nutné začít intenzivně lovit zejména v širším okolí centra nákazy, protože jedině snížení populační hustoty může přinést naději na zpomalení či zastavení šíření viru. Možná budeme mít štěstí a ukáže se, že byly nakaženy jen tři prozatím nalezené kusy (k 29. 6. 2017). Ale to by byla velká náhoda, na kterou nelze spoléhat.

Státní veterinární správa (SVS) by měla uzavřít dohodu s ČMMJ o intenzivním lovu divočáků. Pravda, ČMMJ nemá žádné legislativní možnosti k ovlivnění lovu, ale deklarace snahy je nutná, a hlavně by se s ní běžní myslivci měli opravdu ztotožnit. Zcela nepřipravena je ale i myslivecká legislativa. Orgány státní správy podle současného znění zákona o myslivosti nemohou uživatelům honiteb přikázat zvýšený lov, který by nás přiblížil ke snížení populační hustoty černé zvěře, a „pod sankcí" kontrolovat jeho dodržování. Doporučuji proto poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby bezodkladně navrhli a ve zrychleném procesu projednali jednoparagrafovou novelu zákona o myslivosti, která tyto pravomoci státní správě udělí, a to přesto, že je státní správa možná ani nechce. Alibismus musí skončit. Konec „šetření" bachyní a jiných dnes nesmyslných mysliveckých zvyků je nutný. Situace je vážná a žádá rázná řešení. Pokud SVS zakazuje lov černé, bude náhrady za škody způsobené zvěří zemědělcům a lesníkům platit ona? Nejasností je mnoho a voda začíná hrozivě stoupat. Takže vezměme rozum do hrsti, a to v zásadě za záchranu opravdové myslivosti!

 

Porovnání populačních charakteristik černé zvěře v Estonsku a České republice

 EstonskoČeská republika
Rozloha (km2) 45 339 78 866
Početní stav černé zvěře (odhad v kusech) 40 000 350 000
Roční úlovek (průměr z let 2012–2015) 21 530 173 000
Úlovek na 1000 ha (2012–2015) 5 22
Početní stav na 1000 ha (odhad v kusech) 9 44

Fakta o AMP

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.

Více o AMP

Aktuální informace pro myslivce

Nařízení Státní veterinární správy k zamezení šíření AMP v ČR

Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy vydala v průběhu července mimořádná veterinární opatření (MVO) k zamezení šíření nebezpečné nákazy afrického moru prasat (AMP) na území České republiky pro zamořenou oblast (okres Zlín), oblast s intenzivním lovem, která se rozkládá okolo okresu Zlín a pro zbytek České republiky. Dokumenty byly průběžně aktualizovány a jejich souhrn naleznete zde.

Více informací

Autor: Jakub Hruška(Svět myslivosti 7/2017)
dot