Jak by měli myslivci postupovat v oblasti s výskytem afrického moru prasat?

První ohnisko výskytu nákazy afrického moru prasat (AMP) u nás je pro myslivce výzvou. Výzvou v tom smyslu, zda dokážou pružně reagovat na aktuální situaci. Nikdo není v současné době prorokem a někteří z nás se mohou domnívat, že v případě tří uhynulých divočáků nalezených na okraji Zlína jde o ojedinělý výskyt, který se podařilo včas podchytit. Ale co když ne a nákaza se bude lavinovitě šířit?


První ohnisko výskytu nákazy afrického moru prasat (AMP) u nás je pro myslivce výzvou. Výzvou v tom smyslu, zda dokážou pružně reagovat na aktuální situaci. Nikdo není v současné době prorokem a někteří z nás se mohou domnívat, že v případě tří uhynulých divočáků nalezených na okraji Zlína jde o ojedinělý výskyt, který se podařilo včas podchytit. Ale co když ne a nákaza se bude lavinovitě šířit?

Přestože pobaltské státy a východ Polska mají s nákazou již tříleté zkušenosti, stále je tam každá rada drahá. De facto žádná z eradikačních opatření v pobaltských státech neuspěla. Na začátku byly aplikovány postupy podobné těm našim: vyhlášení ochranné zóny v okolí ohniska, zákaz individuálních a společných lovů, zákaz přikrmování a vnadění. To vše se dotklo nejen černé zvěře, ale samozřejmě také ostatních druhů. Bohužel žádná z těchto opatření neměla na šíření nákazy vliv. Jediné, co se ukazuje jako účinné, je reálné snížení početnosti černé zvěře na stav blížící se nule (5–10 kusů/1000 ha). Postupně byl v oblastech výskytu AMP povolen individuální lov, společné lovy, bylo opět umožněno používání loveckých psů při lovu, přikrmování, vnadění atd. Jako nástroj je využívána odměna 30–100 eur vyplácená za každý ulovený kus. Stejné zkušenosti jsou z Polska. Důvod zastavení šíření viru na polsko‑běloruských hranicích tkví v existenci širokého severo‑jižního pruhu ve východní části Polska s velice nízkou hustotou černé zvěře.

Přirozenou cestou se vir šíří v prostředí rychlostí přibližně 30–50 km za rok, ale velice snadno se může přenést infikovanými předměty. Těmi nemusejí být pouze tepelně neupravené masné výrobky. Vir dokáže přežívat poměrně dlouhou dobu i na předmětech potřísněných tělními tekutinami nakaženého jedince. Snadno se dá přenést v uzeném mase, jehož zbytek někdo pohodí do přírody, nebo na korbě automobilu, kde ležel nakažený ulovený divočák a majitel jel s vozem druhý den do honitby. V Pobaltí bylo popsáno mnoho takových případů.

Na základě výše uvedeného je podle mého názoru třeba zaměřit se především na preventivní opatření, přičemž jediným účinným krokem je snížení populační hustoty černé zvěře na minimum. V zájmu myslivců by měla být co nejrychlejší a nejradikálnější redukce stavů černé zvěře v širším okolí ohniska. V oblasti několika desítek kilometrů od něj by se měli snažit o maximální redukci za použití všech metod, zejména kombinací lovu odstřelem a odchytem. Především odchyt představuje v tomto procesu velice účinný nástroj, neboť tímto způsobem lze ulovit celé tlupy divokých prasat s minimálním efektem disperze zbytku tlupy do okolního prostředí. Pokud to myslivci neudělají, považuji to za jejich zásadní selhání a za důkaz toho, že jejich osobní zájem je nadřazen zájmu myslivosti jako celku.

Zároveň je nutné, aby stát vytvořil podmínky pro realizaci účinných opatření. Jde zejména o zavedení systému pobídek, který se v Pobaltí osvědčil. Nemám na mysli pouze zástřelné, ale též finanční stimul k vyhledávání kadáverů, které jsou často zdrojem infekce, a k manipulaci s nimi. Důležité je rovněž vytvoření systému sběrných míst, v nichž bude možné uloveného divočáka uchovat po dobu nutnou k vyšetření. Mnoho uživatelů honiteb taková místa nemá a můžeme se jen dohadovat, jestli se skutečně budou intenzivnímu lovu věnovat. Stát by měl počítat také se zajištěním dezinfekčních prostředků, biologickou bezpečností atd. V neposlední řadě jde také o osvětu. Veterináři dlouhou dobu avizují, že jsou na nákazu připraveni. Ale jsou na ni připraveni také myslivci a připravoval stát myslivce na tuto hrozbu, která je aktuální již více než tři roky?

Fakta o AMP

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.

Více o AMP

Aktuální informace pro myslivce

Po více než čtyřech letech byl v České republice dne 1. 12. 2022 potvrzen AMP, a to u uhynulého selete prasete divokého sraženého dopravním prostředkem. Kus byl nalezen v katastrálním území Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji v těsné blízkosti hranic s Polskem.

Okamžitě po potvrzení nebezpečné nákazy vydala SVS v souladu s legislativou ČR i EU mimořádná veterinární opatření směřující k zabránění šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména k zamezení zavlečení AMP do chovů domácích prasat. Bylo vymezeno tzv. pásmo infekce (cca 200 km2) a stanovena opatření v této oblasti.
Mezi zásadní přijatá opatření (SVS/2022/157681-L) kromě okamžitého vymezení pásma infekce na dostatečně velkém území, patří regulace lovu (včetně jeho úplného zákazu v pásmu infekce v počáteční fázi šíření AMP), zákaz krmení a omezení vnadění prasat divokých, nařízení intenzivního vyhledávání a odstraňování kadáverů prasat divokých, vybudování svozných míst a pokračující pasivní monitoring AMP na celém území ČR. Všechna nalezená uhynulá prasata divoká jsou vyšetřována na AMP a likvidována za dodržení přísných podmínek biologické bezpečnosti v asanačním podniku. Odběr vzorků se provádí v asanačním podniku.
Lov prasat divokých bude povolen po poklesu epidemické křivky, lovit ve vymezených pásmech budou moci pouze lovci proškolení SVS o zásadách biologické bezpečnosti při lovu.
Zároveň je chovatelům domácích prasat v pásmu infekce nařízeno provést soupis všech kategorií prasat chovaných na hospodářství a jsou stanovena pravidla biologické bezpečnosti chovů, zejména zamezení kontaktu domácích prasat s prasaty divokými, používání desinfekčních prostředků na vstupech do hospodářství, hlášení úhynů a nemocných prasat s podezřením na AMP, zákaz přemísťování domácích prasat atd. V hospodářstvích s chovem prasat budou realizovány kontroly se zaměřením na dodržování zásad biologické bezpečnosti. Na celém území ČR byl vydán zákaz zkrmování kuchyňských odpadů domácím prasatům. S potvrzeným případem AMP v Libereckém kraji byla od 2. 12. 2022 zrušena oblast s intenzivním lovem prasat divokých.
Zdroj: www.svscr.cz


Více informací

Autor: Ing. Miloš Ježek, Ph.D. Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze a komise pro zahraniční spolupráci ČMMJ
dot