Evropští politici a vědci spojí síly, aby čelili AMP

Šíření viru Evropou: nyní je v ohrožení celý Balkán
Celosvětové šíření AMP významně dopadá na masný průmysl, ohrožuje živobytí mnoha drobných chovatelů a destabilizuje globální trh s výrobky z vepřového masa. V Evropě byl virus zavlečen do Gruzie v roce 2007 a rozšířil se na sever přes Rusko, Ukrajinu a Bělorusko, poté dosáhl území Litvy v lednu 2014, ve stejném roce rychle následovalo Polsko, Lotyšsko a Estonsko, Moldavsko zasáhl v roce 2016. Nejnovější výskyt nemoci začal v roce 2017, kdy se rozšířila hlavně na jih a dosáhla České republiky, Rumunska, Maďarska a Bulharska. Virus byl neočekávaně objeven v Belgii v roce 2018, poté na Slovensku a nakonec v Srbsku v srpnu 2019.
Nejnovější výskyt v Srbsku je nyní ve velkém zájmu veterinárních vědců a úředníků, protože existuje vysoké riziko rozšíření viru do celé balkánské podoblasti, proto se k zasedání skupiny přidali i ministři z Balkánu.
„Nedávné šíření viru v jihovýchodní Evropě představuje vážnou hrozbu pro balkánské země," zdůraznil komisař Andriukaitis. „Měly by zahájit okamžitá opatření na vnitrostátní úrovni, aby se výrazně zvýšila úroveň informovanosti o africkém moru prasat. Prioritní je také spolupráce se sousedními zeměmi, prevence je pro kontrolu choroby klíčová."

Situace v Evropě: někde převládá AMP u divočáků, jinde jsou postiženy zejména domácí chovy
Podle hlášení zemí do Světového informačního systému o zdraví zvířat OIE (WAHIS) se odhaduje, že AMP je v současné době přítomen ve více než 45 zemích a oblastech na světě. Během posledních dvou týdnů měsíce srpna oznámilo 18 zemí a území nová nebo probíhající ohniska, z toho 11 jich je v Evropě (Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Moldavsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko a Ukrajina).
V Evropě odborníci popisují dva hlavní vzorce: v některých částech regionu (zejména na severu a na západě) se nemoc vyskytuje převážně v populacích divočáků, někdy s úplnou absencí ohnisek u domácích prasat, zatímco v ostatních postižených oblastech převládá nákaza u prasat domácích, většinou zejména v domácích chovech.

Virus je schopen překonat velkou vzdálenost, mezinárodní spolupráce je proto nutná
Další lekcí získanou ze zkušeností z minulých let je schopnost viru překonat velké vzdálenosti a objevovat se v místech, kde se to neočekávalo, např. v České republice v červnu 2017, více než 500 km od nejbližších postižených zón (Polsko a Ukrajina); nebo v Belgii v srpnu 2018, přibližně 1000 km od nejbližší infikované oblasti v Polsku.
„Pro zastavení šíření takových chorob, pro které nemáme vakcínu, je nezbytná koordinace, spolupráce a sdílení zkušeností mezi všemi zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni, ale také na regionální a mezinárodní úrovni," vysvětlila Dr. Monique Eloit, generální ředitelka OIE. „Kontrola je možná, když každý aplikuje a dodržuje pravidla tak, aby se nemoc nestala endemickou, což dokazuje úspěch České republiky a Belgie".

Pro sdílení zkušeností vznikají expertní skupiny
Stálá skupina odborníků na AMP v Evropě, která je součástí iniciativy FAO/OIE s názvem „GF-TAD" pro globální rámec progresivní kontroly přeshraničních chorob zvířat, shromažďuje experty k výměně vědeckých informací a zkušeností s AMP.
Během dvoudenního setkání si asi 90 účastníků vymění nejnovější vědecké poznatky a terénní zkušenosti s nemocí a její epidemiologií a sdílí zkušenosti, jak lépe shromažďovat a sdílet informace, aby se zastavilo její šíření.
Tato stálá skupina, která byla vytvořena v září 2014, se postupem času stala vzorem pro další regiony. Podobná skupina byla vytvořena v Asii, aby čelila rychlému vývoji nemoci v asijsko-pacifickém regionu, kde se nachází více než 60 % světové populace prasat. Stejně tak byla v americkém regionu zahájena nová stálá skupina odborníků na AMP. Cílem je posílit spolupráci mezi zeměmi v regionu, aby se zabránilo vstupu viru do oblasti Ameriky, která je stále bez AMP.
Podle tiskové zprávy www.oie.int, 10. 9. 2019, redakce

Ilustrační fotografie Pixabay